Novinky

ŘÍJEN 2018
Děkujeme Vám, že stále přispíváte do ankety KOLIKA LET SE DOŽILO VAŠE SKINNY MORČÁTKO. Pokud máte nějakého skinny rekordmana, který se dožil více než sedmi (osmi) let, napište, pošlete foto, rádi tuto skutečnost zveřejníme u nás na stránkách.
Momentálně jsem dopřála všem našim morčátkům i sobě trochu zaslouženého odpočinku. Pro velký zájem jsem ale připustila dvě skinny samičky a dvě baldwinky k samečkům, aby se dostalo i na ty z vás, kteří jste zatím neměli štěstí a na miminko z našeho chovu trpělivě čekáte. Dvě baldwinky již úspěšně porodily, ale volný je již jen jeden sameček - baldwin.
Sledujte kapitoly Odchovy 2018 (Skinny, Baldwini), které doplňujeme nejvíce. Poslední skinny morčátka se narodila 25. 9. 2018

Domů Odchovy SKINNY 2011 STAROST 10. 7. 2011
STAROST 10. 7. 2011
Tak krátce před porodem a naráz, z neznámé příčiny, akutní průjem! Do včerejška čilá, pohyblivá, žravá samička, která ještě večer ve svém stavu skotačila v seně, a najednou takový problém. Sedí skleslá v pelíšku... Podávám od noci Bio Lapis, teď je odpoledne. Trochu ožila, snad se i průjem zastavuje, měla velkou žízeň, ale napájet jsem ji musela uměle. Miminka jí včera v břiše dělala úplné vlny, teď pohyby nevidím. Nevidím je ale ani u další březí samičky, která je v pořádku, tak stále doufám, že snad se nic nestalo. Samička teď přece jen trochu ožila, napila se a pochutnává si na seně. Tak snad slyším trávu růst...

Už zase zvedá hlavičku a má zájem o okolí. Ale stejně mám o ni strach... Foto 10. 7. 2011

11. 7. 2011 A strach jsem měla bohužel oprávněně. Dnes jsem byla stále více přesvědčená, že to není, jak má být. Miminka se nehýbala. Ale také ještě nebyla tuhá na pohmat. Stále jsem doufala, že snad to bude v pořádku, ale už jsem tušila, že je to spíš jen mé přání. Samička přestávala jíst i pít. A zase ten průjem. Odpoledne sice již bobečky, ale takové ty nepatrné, co jim říkám "na nitce", příznak, že to s příjmem potravy a trávením vůbec není v pořádku. Ale oči stále ještě jasné, ne takové ty zapadlé, co mívají morčátka, když už to vzdávají... Mým jediným přáním teď již bylo, aby ze sebe dostala všechno ven.
Je až neuvěřitelné, jak se morčátko za necelé dva dny změní. Z radostné samičky, která ještě v sobotu 9. 7. skákala v seně a na zadních se těšila na přinášenou zeleninu, je tu najednou hrouda s vystouplými kostmi. Nelíbí se mi to ani trochu. Volám manželovi, aby přijel domů, jak nejdříve bude moci, toto že sami zřejmě nezvládneme.
Odpoledne události dostaly, jak se říká, spád:
VRH O6 DALMATINKA LINDA MAGPIE-UNICORN + FABIO Z DOBRÉ VODY ale nedopadl dobře ani trochu. V odpoledních hodinách jsem našla nešťastnou samičku u svého mrtvého mláděte.

Tady komentář netřeba......
Další miminka se pokoušela vytlačit, ale bohužel marně. Znovu jsem volala manželovi, aby urychlil návrat domů. No a potom ještě telefon na veterinární kliniku, kde nás vzali ihned, bez objednání. 
Podpůrné injekce, aby vysílená samička nabrala energii, ani injekce oxytocinu na vyvolání stahů, aby samička mohla vypudit zbylá mláďata, bohužel nepomohly.
Do čekárny přichází sestra a oznamuje nám, že naše morčátko je na sále, že je nutný císařský řez. Zda souhlasím s kastrací. Souhlasím se vším, co mladou samičku pomůže zachránit, ale nevím, zda veškeré toto úsilí k něčemu bude. Samička nebyla v kondici již před porodem, vyčerpal ji již průjem. Vypuzování mláděte a následné tlačení ji ještě "dodělaly". A císařský řez je pro morčecí samičku velmi nebezpečný, znám jich málo, které přežily...
Ani jiná morčátka asi právě též nemají své šťastné dny. Neznámá paní se s námi dává do řeči. Odnáší si své morče, které nepřijímá potravu. Je po broušení zubů. Je to nalezenec - prostě ho někdo vypustil "do přírody". Jiná paní přináší v průhledné přenosce velké morčátko. Jde do ordinace - a uplakaná odchází bez morčátka. Euthanasie, nádor...
Naše Linda je stále na sále. Uklízeč kolem nás vytírá, čekárna je prázdná, zaměstnanci se chystají domů, pracovní doba skončila.
Konečně nás volají dovnitř. Ještě není jisté, zda se morčátko probere z narkózy. Leží jako mrtvá na vyhřívané dečce. Ale dýchá, pohnula se. Bez miminek maličká. Paní doktorka říká, že vše uvnitř bylo zcela v pořádku, žádné známky zánětu či něčeho nepatřičného. Proto vyňala jen miminka, mrtvá. Dělohu ponechala. Zajímalo mě, kolik mláďat uvnitř ještě bylo. Doma porodila černého kluka. Ptala se, jestli je chci vidět, zda snesu ten pohled. Tolik jsme tento vrh očekávali, samičku jsem hlídala prakticky ve dne v noci, říkala jsem tedy, že ano, pokud miminka nejsou nějak poškozená, myslela jsem třeba již rozložená, pokud by v ní byla déle mrtvá... Až mě překvapilo, jak byla krásná! Všechna jako živá, velká, vyvinutá. Byla ještě tři - další velké černé mládě, no a dva úžasní dalmatinci. Takových teček, krásně od sebe, žádná slitá jezírka! Je to záhada, tak blízko před cílem, na pohled vše v naprostém pořádku - a přesto taková beznaděj!
Ale úplně beznadějné to ještě není, samička zatím žije. Jak se nám teď hodí vyhřívaná podložka, dárek z CHS Z kouzelné pohádky! 
Jsme doma, Linda se snaží uďobnout kousek okurky, nejde jí to. Ani na travičku jí nenalákám. Jíst ale musí, střeva prý má zcela prázdná. Jen to ji může zachránit, nastartovat! Prý je to teď nejdůležitější, jinak nemá šanci. Rozmíchávám Rodicare instant. Moc nadějí si nedělám. K mému překvapení Linda potravu přijímá. Snědla víc, než jsem předpokládala, vlastně všechno, co jsem připravila. Teď je 1 hod. po půlnoci, 12. 7. 2011. Linda zatím žije, ale zda má šanci přežít, zatím nikdo netuší. Teď to zřejmě záleží na morčátku samotném.
Věřte mi, že raději bych o vrhu O6 psala úplně jiný "román". Všem, kteří drží palce a na samičku se ptají, děkujeme. Jednotlivě jsem na Vaše e-maily dnes neměla čas odpovídat.
Zítra podám další informace, ať už to dopadne jakkoli. Zatím je to opravdu chudinka.
12. 7. 2011 ráno
S Lindou jsem bděla do půl třetí do rána. Potom jsem ji zabalila do ručníku, dala pod ní přebalovací podložku, vyhřívací dečku jsem nechala zapnutou na 37 °C. Ráno jsem  neměla odvahu jít se k morčátkům podívat. Bála jsem se toho, co uvidím. A tak jsem vyslala manžela. Ten ještě předem nakrájel okurku pro všechny - no a já nevěřila svým uším, když na mou otázku: "Tak co?!!!¨" odpověděl, že Linda panáčkuje a dožaduje se okurky. Opravdu, žrala! Dostala i travičku a do mističky krmnou směs, ze které si vybírala lupínky, které má ráda. Je sice celá nahrbená, sešívané bříško ji přece jen asi bolí, ale oči má jasné, je teploučká a čilá. Já to nechci zakřiknout ani trochu, již toto považuji za zázrak. Za chvíli půjdu dát léky, píchat ATB, máme i kapičky proti bolesti. V tuto chvíli se vše zdá být nadějné.
A i miminka z vrhu M6 nám dělají radost. Sají od maminky vlastní i náhradní. Ten nejmenší. 45gramový, přibral ze všech nejvíc.
Moc děkujeme za Vaši podporu. Vážíme si Vaší účasti, je hezké vědět, že Vás morčecí osudy a příběhy oslovují. Na Vaše četné dotazy zveřejním i částku za uvedený zákrok. Za podpůrné injekce, zákrok v inhalační narkóze a léky, které jsme si donesli domů ( nař. ATB na další dny a infúzní roztok) jsme zaplatili 3653 Kč. K nezaplacení ovšem zůstávají šikovné ruce veterinární lékařky, její znalost morčátek a ochota se této malé, nešťastné samičce věnovat ještě hodinu po skončení pracovní doby, poté, co již veškerý personál odešel domů.

Toto vše je ovšem stále ještě jen první krok. Vyhráno zdaleka není. Momentálně mám pocit, že samička hůře dýchá. Tak jdu dát léky a potom již nezbyde nic jiného než čekat a doufat... 
13. 7. 2011 1:45 Tak jsem právě dala Lindě ještě léky a přikrmila ji Rodicarem. Není netečná, dokonce i něco sama sní, ovšem stejně se mi nelíbí. Je taková divná, chová se nepřirozeně, je jakoby moc akční. Včera jsem myslela, že je to po narkóze, dnes se mi to již nezdá. Boky má stále propadlejší, jakoby vtažené dovnitř. Přes stálý přísun potravy jde váha dolů. I když průjem je zcela pryč, začínají se dělat malé bobečky. Je to ale stejně boj o přežití. Víc se ale opravdu již dělat nedá.
 
Linda 12. 7. 2011

13. 7. 2011 23:10
Máme za sebou náročnou noc i den. Linda má potíže, bolesti. V noci stále tlačila, byla zcela vyčerpaná. Léků proti bolesti dávám nejvyšší přípustnou dávku. Ráno jsem opět volala do veterinární ordinace. Řekli, abychom hned přijeli, přednostně nás vzali. Lindě se dostává té nejlepší možné péče, paní doktorka je opravdu úžasná - zázrak ale neumí bohužel udělat nikdo.
Ultrazvuk, prohmatání břicha, kontrola srdce, měření teploty - vše se sice jeví v pořádku, bohužel ale Lindě není dobře. Znovu dostává infúzi, dále dáváme lék proti bolesti, ATB, vitamíny, stimulanty metabolismu, léky na žaludek, umělou výživu... Linda se snaží, ale zřejmě marně. Lakmusový papírek sice značí dobré pH organismu, jiný ale naznačuje ketózu.
Je to opravdu škoda, Linda se ztrácí před očima, není jí dobře.
Nechci dělat předčasné závěry, ale již svá morčátka znám, poznám, kdy již nemohou dál. Mohu teď již Lindě jen usnadňovat její odchod. Škoda mladého morčecího života, hezké, mladé, nadějné samičky. Zařadí se mezi ty nešťastné, které bohužel neměly šanci radovat se z krásných miminek - a přes všechnu snahu o jejich záchranu odešly brzy za nimi.
Ještě tu jiskřička naděje je, při pohledu na Lindu ale stále více pohasíná....

15. 7. 2011 1:02 Je to moc špatné...

Zázrak se bohužel nekonal. Linda to vzdala 15. 7. 2011. Byla již velice slabá.. Odvezli jsme ji na chatu pod borovici - do společnosti ostatních morčátek, která nás opustila.
 

Na prodej

Anketa

Kolika let se dožilo vaše skinny morčátko?
 

Počítadlo přístupů

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes54
mod_vvisit_counterVčera124
mod_vvisit_counterTento týden968
mod_vvisit_counterMinulý týden1396
mod_vvisit_counterTento měsíc3613
mod_vvisit_counterMinulý měsíc9540
mod_vvisit_counterVše498757

Online (20 minutes ago): 2
Vaše IP: 54.225.26.44
,
Dnes: Říj 21, 2018

Copyright 2009 by MaraXa