Novinky

SRPEN 2018
Děkujeme Vám, že stále přispíváte do ankety KOLIKA LET SE DOŽILO VAŠE SKINNY MORČÁTKO. Pokud máte nějakého skinny rekordmana, který se dožil více než sedmi (osmi) let, napište, pošlete foto, rádi tuto skutečnost zveřejníme u nás na stránkách.
Momentálně jsem dopřála všem našim morčátkům i sobě trochu zaslouženého odpočinku. Pro velký zájem jsem ale připustila dvě skinny samičky a dvě baldwinky k samečkům, aby se dostalo i na ty z vás, kteří jste zatím neměli štěstí a na miminko z našeho chovu trpělivě čekáte. Dvě baldwinky již úspěšně porodily, ale volný je již jen jeden sameček - baldwin.
Sledujte kapitoly Odchovy (Skinny, Baldwini), které doplňujeme nejvíce.

Domů Odchovy SKINNY 2012
Odchovy 2012
23. 12. 2012  VRH W9  ZUZA SKINNY VELVET + WHITE
Na rozdíl od předchozího vrhu tento plánovaný a očekávaný byl. A lépe to již ani vyjít nemohlo! Ze spojení červené samičky a bílého samce vzešla dvě velká miminka - červený sameček a vysněná bílá holčička, krásný vánoční dárek! Seděla jsem u samičky v noci, kluk již byl dávno venku, ale obří mládě - samička se "zaseklo" a nešlo ven. Zuza byla vyčerpaná, třásla se. Trvalo nám to dost dlouho, ale spojenými silami jsme samičku přivedly na svět - živou a zdravou. I Zuza se rychle vzpamatovala a o obě miminka vzorně pečuje. Byla jsem opravdu šťastná, že vše neskočilo cíařským řezem, zpočátku to na to vypadalo.

Zuza a její dva obříci, foto 23. 12. 2012
 
Červený kluk, bílá holčička, foto 23. 12. 2012

Krásná miminka.

Poznámka z 9. 1. 2012 Bohužel všechno nemá vždy šťastný konec. Před několika dny přišla miminka o svou maminku Zuzu. Zdravá, čilá, kojící samička dostala průjem. Myslela jsem, že šlo o dietní chybu, že to je po paprice kapii. Po Bio Lapisu se průjem podařilo zastavit. Nastaly ale problémy s kojením, Zuza na to byla slabá. Snažila jsem se pomáhat, jak to šlo. Zdálo se, že se vše opět stabilizovalo. Průjem se ale vrátil nečekaně zpátky - a v těžší formě. Tentokrát již léky nezabraly. I když se průjem zastavil, Zuza chřadla a chladla. Potravu nepřijímala...
Miminek se ujala Amanda, které jsem odebrala kluky. Ona sirotky sice přijala, ale nekojí je. Mléko - "borisovku" - musím dodávat já. Naštěstí jsou obě miminka zdravá a přibývají.
Škoda jejich hezké, mladé maminky!
 
20. 12. 2010  neplánovaný vrh IBIZZA TERRA PUNCTATA (hladká samička) + NEZNÁMÝ SAMEC (též hladký)
Tak proto byli po ránu všichni samci neklidní! Nešlo o zeleninu! Rodily dvě samičky, nejen Zonka, ale i Ibizza, o které jsem neměla tušení, že je březí. Prostě mě to vůbec nenapadlo!
Ibizzu, hladkou samičku, solid aguti oranžovou, jsem přinesla koncem října, spolu s dalšími samičkami, z CHS Terra Punctata jako nevěstu pro baldwina Yemiho. Abych vnesla do chovu novou krev a barvu. Bylo mi řečeno, že se narodila v červnu, a tak jsem čekala, až bude ještě starší, abych ji nepřipustila příliš mladou. Jelikož ale rychle přibývala, usoudila jsem, že je již čas. A také jsem chtěla Yemimu udělat radost, on je tak nerad sám.
Samozřejmě jsem neměla nejmenší tušení, že by Ibizza mohla být již nakrytá z původního chovu, a tak jsem byla naprosto v šoku, když jsem při rozdávání zeleniny v boxu u Yemiho a Ibizzy uviděla pobíhat toto strakaté stvoření - samičku. Je úžasná! Domnívám se, že ač je to zbarvením zřejmě magpie - straka, že to způsobil nějaký dalmatin v předcích. Barvou je zřejmě čoko - bílá, ještě se uvidí.
 
Samička A, hladká - zcela nečekaný přírůstek do našeho chovu.



Samička dostala jméno Agility a takto vypadá 9. 1. 2013

Agility je velký průzkumník, čilé, velké mládě. O jejím prodeji neuvažujeme.
 
20. 12. 2012   VRH V9  ZONKA SKINNY VELVET + YNX
Dnešní den byl plný překvapení. Ačkoli jsem u Zonky očekávala miminek více, našla jsem dva pěkné cvalíky - již očištěné a krásně zvědavé. Mláďata se na mě dívala svýma překrásnýma očima, kluk, černý s červenou, a aguti zlatá holčička. A Zonka, která má oči jako laňka, je chránila, přitisknutá k zemi se snažila mi zabránit v tom, abych si je vzala. Od začátku vzorná matka. V místnosti byl celkově neklid. Myslela jsem, že je to proto, že si místo rozdávání zeleniny prohlížím miminka. Také jsem si je hned fotografovala a vážila. Raději spolu se Zonkou, byla celá vyděšená, že jí je beru.

Zonka s miminky 20. 12. 2012

Poznámka z 9. 1. 2013 bezproblémový vrh, miminka krásně prospívají. Komu by se hodil hezký, buclatý chlapeček, černý s červenou, napište nám.

Kdo má zájem o tohoto pěkného, buclatého samečka, brzy bude k odběru!
Veyron, foto 9. 1. 2013, váha téměř 300 g!

Veyron zleva
 
8. 12. 2012  VRH U9  AMANDA SKINNY VELVET + ITCHY VON DER KUSCHELWIESE, CH.CR, GCH.CR
Amanda kynula a kynula. Od samce byla oddělená již dávno, protože se nedalo poznat, kdy bude rodit. I přesto, že již vypadala jako velká želva (někdo přirovnává březí samičky ke klíštěti), byla pohyblivá a žravá, vše bylo v pořádku. A také porod nakonec proběhl k mé velké radosti naprosto bez problémů. Na světě byla čtyři nádherná, tlusťoučká miminka - dva černí kluci, černá samička s nádhernýma očima a stejně tak krásná čokoládová.
Miminka byla krásně pohyblivá, holčičky byly o něco větší než kluci, byl to bezproblémový vrh. Další den jsem se na ně zálibně dívala, jak běhají po boxu a okusují seno. Mléka již měla samice dost. No a potom jsem našla ležet čokoládovou holčičku bez známek života. Byla jak placička, částečně vmáčknutá do hoblin. Ani jsem tomu nechtěla věřit. Taková škoda! Co se jen mohlo stát? Všichni ostatní byli čilí, v naprostém pořádku. Ovšem další den jsem našla černou holčičku také mrtvou, dokonce okousanou. Amanda s kluky ležela na druhé straně boxu. Toto vše píšu až 25. 12., protože v předvánočním shonu jsem se k tomu nedostala. Když se nad tím zamýšlím, napadá mi jediné vysvětlení - že Amanda své dvě krásné, plně životaschopné holčičky zalehla, nebo zašlápla. O kluky se vzorně stará, jsou již velcí - a to byli proti svým sestřičkám menší, obzvláště ten jeden. Mohu jen znovu konstatovat, že je to opravdu škoda - takový krásný, vydařený vrh to byl!

Amanda rodí, foto 8. 12. 2012

To asi ještě nejsou všechna...

Teď již ano..

Amanda se svými krásnými miminky. Foto 8. 12. 2012
 
NA PRODEJ
Nabízíme několik skinny morčátek - viz kapitola NA PRODEJ. Odběr od 8. 12. 2012
V případě zájmu nám napište.
 
24. 11. 2012  VRH T9  CHINA SKINNY VELVET, SKG + WILL (skinny čokoládový)
Byla jsem právě u toho, když China začala rodit vá první miminka. Byla v boxu ještě se sestřičkou Chachou, kterou jsem pro jistotu raději oddělila. China si rady věděla, ale celý porod pojala velmi divoce. Mláďata čistila a obstarávala tak, že létala vzduchem. nejprve porodila tři, jedno genové - černou holčičku, potom dva genové kluky - červeného (nebo oranžového?) a černého. Ten černý letěl vzduchem až ke druhé stěně velkého boxu. Nevím, zda právě toto bylo příčinou, že mládě mělo velikou vyhřezlou kýlu. Naštěstí si příroda pomohla sama - chlapeček záhy uhynul. Samice vše očistila a uklidila a potom, jakoby mimochodem, porodila čtvrté mládě, černou genovou holčičku. Porodní váhy těch zdravých nejsou nijak závratné (81 g - skinny samička, 71 g a 69 g, kluk s kýlou měl 76 g), myslím si dokonce, že jsme porod trochu urychlili čištěním boxů, China je samička - plašan a jakákoli manipulace s ní vyvolá bouřlivou odezvu. K zápisu o vrhu jsem se tentokrát dostala až 29. 11., mohu tedy konstatovat, že vše probíhá normálně, bez mých zásahů. K boxu se pomalu nesmím ani přiblížit - samice běhá jako splašená a dupe po miminkách. Ach jo. Její sestra Chacha je úplný flegmatik - a China takhle vyvádí. Všechna tři miminka ale běhají a sají. Fota sem teď dám ta z prvního dne po porodu, momentálně si fotografovat tento vrh vůbec netroufám. Takhle plaché morče jsme již dlouho neměli. Jak ta se o ta miminka bojí!

Theodora, černá skinny samička, foto 25. 11. 2012

Theodora


Toffi, SKG - černá genová samička

Toffi


Tercián, SKG - červený (snad) genový sameček

Tercián
 
16. 11. 2012  VRH S9  VLASTA SKINNY VELVET + EBONIT SKINNY VELVET
Na našem prázdninovém pobytu zabřezla i Vlasta. Vypadalo to sice, že asi nic nebude, ale najednou se jí boky začaly rychle zvětšovat, tak jsem ji při posledním čištění raději od Ebonita, k jeho velké nelibosti, oddělila. A dobře jsem udělala. Dnes ráno jsem se k ní do boxíku podívala, kontroluji tak všechny březí samičky, ale nic se nedělo. Asi po dvou hodinách jsem se do boxu podívala znovu. Nejprve ve mně zatrnulo, viděla jsem mrtvé mládě a v první chvíli jsem se vyděsila, že Yucca přišla po chromém samečkovi i o svou holčičku, ale to jsem se jen přehlédla o jeden box. Obě březí samičky jsem totiž dala vedle sebe. Tak mi hned došlo, že porodila Vlasta. I jí se narodila dvě mláďata, ale obrovského černého chlapečka, 129 g, nějak nezvádla. Byl vzorně ošetřený, vyndaný z obalu, krásný, ještě teploučký a vláčný s jasnýma očima, ale pomoci mu bohužel již nebylo. A za maminkou se krčilo ještě menší mládě, černá holčička, 98 g. Vždycky mě to mrzí u zdravého vrhu, když se na poslední chvíli něco nepovede - už kvůli té samičce, která takového obříka v sobě nosila, určitě by byl nádherný. Alespoň že zůstala holčička, jedináček. Později se opatrně pokusím obě matky, Yuccu a Vlastu, s jejich dcerami sloučit do jednoho boxu. Musí se to zkusit velice opatrně, nejde jen o to, aby se mezi sebou snesly samice, ale aby si navzájem nenapadaly mláďata. Ještě mám v živé paměti Sešívánka. Pokud to ale vyjde, mohly by holčičky vyrůstat spolu a trochu si užít dovádění.
Zatím jsem ale ráda, že vše dopadlo alespoň takto. Matka s dcerou jsou zdrávy, jak se říká, no a holčičku již vidím u cecíku. Celou maminku má teď pro sebe a stejného luxusu si užívá i Yuccy holčička ve vedlejším boxu. 

Tady je na první pohled patrné, že porod se vydařil jen napůl.
Foto 16. 11. 2012

Vlasta se svou holčičkou. Foto 16. 11. 2012

Sheila - foto 17. 11. 2012
 

13. 11. 2012  VRH R9  YUCCA SKINNY VELVET + LEMON SKINNY VELVET
Samičky nám jasně dávají najevo, že pobyt na venkově jim prospěl, že se jim tam líbilo. Venkovní výběhy, spousta čerstvé píce, zelenina od farmáře... Ani moudrá Yucca nezůstala pozadu. Je to již zkušená, klidná samička, v roce 2010 se dokonce sama na prázdninovém pobytu narodila, nyní na stejném místě zabřezla.. Březost sice trochu skrývala, od samečka se mi ji ale naštěstí podařilo oddělit včas. Je to dcera parádních rodičů, má z matčiny strany krásný rodokmen - Afrodyta, Ropa, Orlando, Odo... Jen s Lemonem jsem se asi trochu netrefila, má zarostlejší hlavu a asi to bude přenášet. Jenže dbám na to, aby morčátka mezi sebou nebyla příbuzná, někdy je těžké sestavit vhodný pár tak, aby k sobě ladili i barevně.
Dnes ráno mi Yucca předvedla svá dvě miminka již v plné kráse. Dva obříci byli dokonale očištění, vše po porodu uklizeno. První mládě mi udělalo radost - černá holčička s krásnou hlavičkou, 117 g.
U druhého byly mé pocity smíšené - opravdu silný, krásný sameček, 127 g má chlupatější hlavičku (což by byla drobnost), ale do vínku dostal stočené přední nožičky, bohužel obě. A to jsme právě našli krásný domov Chromíčkovi! Ten měl stočenou jednu přední nožičku. Za víc než deset let chovu toto vidím potřetí, viděla jsem to i na fotografiích v jiných chovech. Prý se jedná o mechanické poškození a nedá se s tím bohužel nic dělat - to jsem se dozvěděla od chovatelky, která tento problém řešila s odborníky, vyjadřoval prý se k tomu i MVDr. Jekl z VFU v Brně, jeden z našich největších odborníků na problémy morčátek (mimo jiné). Při porodu prý dojde k poškození úponů šlach. Víc o tom nevím, jen jsem zažila, že dvě morčátka, která takto byla postižena, vcelku normálně běhala a vedla plnohodnotný život. Jen našlapovala na nárt, ne na plosku nožičky. Ovšem jak si s tím poradí morčátko, které má pochroumané nožičky obě, to tedy nevím.. Ale nebudu předbíhat událostem. Zatím se Yucca spokojeně stará o své potomky a ti se tváří, že jsou rádi na světě.

Yucca se svými obříky ráno po porodu, foto 13. 11. 2012

VRH R9 - postižený chlapeček, obřík s nádhernýma očima (127 g), a jeho spící sestřička (117 g), foto 13. 11. 2012
(Sameček je černý, na hlavě je pouze ještě umazaný po porodu.) 

Fotografování je zmohlo, vždyť jim je teprve několik hodin! Foto 13. 11. 2012

Pozn. z 15. 11. 2012: O postiženého samečka jsme včera přišli. Vyřešila to jeho maminka, která ho zalehla. Je to škoda, bylo to velké, jinak zdravé mládě. na postižených nožičkách i pěkně běhal. Samice se od něj ale od počátku odtahovala. Potom stačila chvíle k tomu, aby to takhle dopadlo. Již jsem ho nebyla schopná oživit. O holčičku, nyní jedináčka, se stará pečlivě.
 
Rikša, foto 17. 11. 2012

 
11. 11. 2011  VRH Q9  ANGELA SKINNY VELVET + JASAN SKINNY VELVET
Tak konečně  si snad mohu oddychnout! Angela dnes porodila tři miminka, dvě holčičky 75 g a 77 g, a malého chlapečka 59 g. No ale co předcházelo!! Kdo čte naše stránky, ví, že se snažíme, aby se morčátka u nás měla dobře, aby byla zdravá, rozhodně nic nechceme uspěchávat. Samiček máme dostatečné množství, nemáme potřebu je honit, aby stále byly březí, ty mladé nejprve necháme prožít bezstarostné dětství, připouštíme je teprve uměřeně jejich věku a kondici. Věřím, že tak to dělá i většina zodpovědných chovatelů, kteří se stejně jako já rozhořčují, když se dozví o samičkách, které nejsou oddělovány po porodu od samečků, samec potom nakryje samičku zesláblou, no a v krajním případě později i vlastní dcery. Dokonce jsem se setkala s tím, že majitelka morčat ani netušila, že by je od sebe měla oddělovat. A již vícekrát jsem slyšela názor, že samička si sama určí dobu, kdy chce zabřeznout, že v přírodě tomu tak přece také je. Nedoporučuji tento postup, samičky připouštím podle jejich věku a momentální kondice, tak, aby pauza mezi jednotlivými vrhy byla pro regenerci samičky dostačující.
Takže to, co se nám přihodilo s Angelou, rozhodně nebylo plánované ani chtěné. Moc mě mrzelo, co se vlastně mou vinou přihodilo.
Přečtěte si, jak k zabřeznutí naší mladičké Angelky došlo:
Xerma své tři děti porodila v polovině prázdnin, respektive 7. 8. 2012. Byl to pěkný vrh - dvě černá mláďata, Angela, 102 g, a Akim, 107 g, a jejich černo - červená sestřička Aiwa, 109 g. Všichni rychle rostli, již za tři týdny jsem si všimla, že sameček mručí a přešlapuje kolem samiček - i když od maminky stále ještě sál.
V tu dobu osaměl v boxu bílý samec Jasan. Zkoušela jsem k němu dát mladého samečka, ale nesnesl ho, opět jsem je musela oddělit. Rozhodla jsem se tedy, že to zkusím s Akimem - je to přece ještě miminko, snad mu Jasánek neublíží. No a když jsem z boxu s mláďaty opět slyšela mručení, neváhala jsem, rychle jsem vyndala Akima z boxu - a s nemalou obavu o jeho sametovou kůžičku jsem ho dala k Jasanovi. Byla jsem opravdu mile překvapená, v jakém klidu to prošlo. Samečci v sobě hned našli zalíbení, malý Akim se k Jasanovi tisknul - a ten se tvářil velice ochranitelsky. Byla jsem ráda, jak pěkně se mi to povedlo.
Září se chýlilo ke konci a byl čas k návratu do Prahy. To není jen tak s tolika morčátky. Chce to udělat přesný "zasedací pořádek", vše zorganizovat, aby převoz proběhl v co nejkratší době bez zbytečného stresu. Prostě vše musí být předem pečlivě připraveno. A tak jsem v domku s morčaty trávila spoustu času a dělala rozpis jednotlivých jízd. Zdálo se mi ale, že z boxu od samiček slyším povědomé mručení. Šla jsem se podívat. A opravdu -Angela mručela a honila zbylé dvě samičky po boxu. Někdy se stává, že když má samička říji, tak takhle vyvádí. ¨"No ta tedy začíná brzy", napadlo mě. Mručení nabíralo na obrátkách, a já jsem si najednou s hrůzou uvědomila, že samička má u zadečku cosi, co tam samičky obvykle nemívají.. Jak se říká, hlava mi to nebrala!! Kde se v boxu vzal sameček!!? Ale ne!! To přece nemůže být pravda!! Pomalu mi docházelo, že v boxu je se vší pravděpodobností Akim! A kde je tedy Angela??? Krve by se ve mně nedořezal. Právě mi totiž došlo, že jsem někdy začátkem září dala k dospělému samci Jasanovi maličkou Angelu, nikoli Akima. Proto se k sobě tolik tulili! ¨
Ve všem jsem ihned zjednala nápravu. Co když ale Jasan mladičkou samičku nakryl? A co když Akim nakryl sestřičku či maminku? Na to snad je ještě moc malý! Nezdálo se, že by jeho výboje byly nějak vážné. Ale co Jasan s Angelou?!
Zařadila jsem Angelu do velkého boxu k mladým samičkám. Radostně s nimi hopkala a chovala se jako bezstarostné mládě. Doufala jsem, že se nic nepřihodilo, že na to byla ještě moc mladá. Její vzdouvající se boky mě ale brzy přesvědčily o opaku. Předpokládala jsem, tedy spíš jsem doufala, že zabřezla až koncem září, že miminka bude mít někdy začátkem prosince ve věku čtyř měsíců. Potom už se mi ale zdálo, že by měla mít klid, holčičky v boxu byly divoké, to by nemuselo dopadnout dobře. Ještěže jsem ji před několika dny oddělila! 
V neděli 11. 11., na Martina, Angela porodila tři miminka. Celou dobu jsem byla při tom. Šlo to naštěstí lehce a mladičká samička byla velice šikovná. U druhého mláděte trochu zanaříkala, ale po dalším zatlačení bylo mládě hned venku. Zasahovala jsem pouze u třetího - to šlo koncem pánevním, což Angelu zmátlo, a tak prokousla obal u zadních nožiček. Proto jsem ho honem protrhla ještě u čumáčku, miminko chvíli lapalo po vzduchu, brzy se ale stabilizovalo. 
No a tak nám ještě mládě porodilo tři krásná miminka - dvě silné holčičky a drobného kluka. Angela je zcela v pořádku a pečlivě se o mláďata stará. Holčičky se hned přisály k cecíkům, no a já se starám o chlapečka, který je slabší a pomalejší. Barevně to též vyšlo zajímavě - po bílém samci a černé samičce se narodila aguti zlatá samička, druhá je černá s bílou. No a u kluka si zatím vůbec nejsem jistá, co by to mohlo být za barvu, ještě se to velmi mění.
Ale nejdůležitější je, že Angela, která musela zabřeznout někdy kolem 5. 9., ve věku necelého měsíce!, vypadá naprosto v pohodě. Myslela jsem až dosud, že dospívají přece jen o trochu později. Každopádně máme teď doma samičku, která svá první miminka porodila ve věku právě dosažených tří měsíců.
Tady jsou fotografie:

Angela rodí, foto 11. 11. 2012

Angela rodí druhé miminko, foto 11. 11. 2012

Třetí mládě šlo koncem pánevním, foto 11. 11. 2012

Sama je ještě mládě, a přitom si se vším ví rady, foto 11. 11. 2012

Vrh Q9, foto 12. 11. 2012
 
Dvě holčičky (75 g a 77 g), uprostřed slabší bratříček (59 g), foto 12. 11. 2012
 
S Angelou 12. 11. 2012

Pozn. z 12. 11. 2012: Chlapeček je závislý na mně. Je pomalejší a trochu chladnější. Na nic nečekám a již ho krmím. Naštěstí se mnohá z mláďat z předchozích vrhů již osamostatnila, tedy myslím tím, že již pijí od maminek, tak to zvládám. Mám velkou radost, že se mi podařilo udržet všechna. Ale nevím, zda i tohoto chlapečka, je takový hodně křehoučký. Ale musím s nimi Angele pomoci, jak jen to jde. Vždyť je sama ještě sotva odrostlé miminko.
 
Angelka bere svou mateřskou úlohu nesmírně vážně. Jsem moc ráda, že není nikterak vyčerpaná. Přilepšuji jí, jak jen to jde, k miminkům vstávám i v noci. Malý chlapeček se ale nevyvíjí, i přes usilovnou péči hubne. Angela ale má velkou chuť k jídlu a dobrou kondici. Jsem vděčná za to, že ji porod nezabil, ani neponičil, měla jsem z toho strach.

Angelka 15. 11. 2012

Quašinka, foto 17. 11. 2012

Qualita, foto 17. 11. 2012 
Pozn. z 18. 11. 2012 Chlapečka jsem nezachránila, byl příliš slaboučký, nedonošený. Holčičky jsou ale nesmírně roztomilé a spolu s Angelkou jim to moc sluší.
 
4. 11. 2012 STAROST O MLÁĎATA
V létě hodně samiček zabřezlo, a tak podzim přinesl spoustu miminek. Ne vždy vše končí porodem, i u nadějných vrhů se ledacos může pokazit tím, že samička není po mnohočetném porodu v kondici, nebo nemá dostatek mléka, nebo třeba silnější sourozenci nepustí ty méně průbojné k cecíkům - ty jsou bohužel vždycky pouze dva, nebo divoce sající mláďata své mamince rozkoušou cecíky do krve, no a ta před nimi prchá a odmítá kojit.. Od toho je tady chovatel, který nad vším bdí a snaží se posoudit situaci a zakročit, kde je potřeba. Přikrmování miminek je leckdy pro samičku vítaná pomoc, stane se i to, že odstrčené miminko je potom na chovateli zcela závislé.
Momentálně jsem v jednom kole - pomáhám přikrmovat dvacet! miminek, dvě jsou na mně závislá zcela. Tak držte palce, ať to ve zdraví přežijeme - všechna ta drobotina, samičky i já.

Marně jsem jim vysvětlovala, že "borisovky" je dost, rozkousali stříkačku. Miminka olízala jejich maminka, já jsem se šla osprchovat. Foto 4. 11. 2012

CHS Skinny Velvet zdraví všechny své příznivce a bere si nějaký čas volno na "mateřskou dovolenou".

Též děkujeme za nové příspěvky do ankety "Kolika let se dožilo vaše skinny morčátko?"  
 
1. 11. 2012  VRH P9  PARIS SKINNY VELVET + ITCHY VON DER KUSCHELWIESE
I třetí z Itchyho nevěst byla vysoce březí, břicho již pokleslé, porod jsem čekala každou chvíli. Drobnější samička byla na prasknutí. Ale nevypadala nijak unaveně či sklesle, tak jsem se těšila na miminka. Přála jsem si, aby po té záplavě černých kluků byly ve vrhu i nějaké holčičky.. Jenže přání je jedna věc a skutečnost je potom zcela jiná. Když porod začal, právě jsem rozdávala zeleninu. Paris rodila pod pelíškem. Vlastně jakoby vytrousila dvě drobná, černá miminka, kluky. Byli mrtví - a vcelku si jich nevšímala, vrhla se na zeleninu. Váha 54 g a 69 g. Tvářila se, že porod je u konce, jenže břicho bylo ještě plné. Pohyby jsem ani neviděla, ani necítila. Obávala jsem se, že rodit snad již nebude, ale přece jen zatlačila - a na světě byla holčička. I když trochu větší, také nežila. Na očích miminek bylo vidět, že jsou již jakoby zaschlé. Zdálo se, že Paris rodí mrtvá mláďata. Lehce a bez problému. Po čtvrtém, klukovi, vyšla ještě další samička. Paris se nesnažila ani sundat obaly. Zajímalo ji, co ještě dostane. Najedla se, uvelebila se v pelíšku a tvářila se docela spokojeně. Ani moc nepohubla. Inu i to je přístup - nepovedlo se, no a co mám dělat, hlavně že už je to za mnou, život jde dál. 
 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 Další > Konec >>

JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL

Na prodej

Anketa

Kolika let se dožilo vaše skinny morčátko?
 

Počítadlo přístupů

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes83
mod_vvisit_counterVčera273
mod_vvisit_counterTento týden480
mod_vvisit_counterMinulý týden1182
mod_vvisit_counterTento měsíc2340
mod_vvisit_counterMinulý měsíc4360
mod_vvisit_counterVše481311

Online (20 minutes ago): 3
Vaše IP: 54.198.195.11
,
Dnes: Srp 15, 2018

Copyright 2009 by MaraXa