Novinky

SRPEN 2018
Děkujeme Vám, že stále přispíváte do ankety KOLIKA LET SE DOŽILO VAŠE SKINNY MORČÁTKO. Pokud máte nějakého skinny rekordmana, který se dožil více než sedmi (osmi) let, napište, pošlete foto, rádi tuto skutečnost zveřejníme u nás na stránkách.
Momentálně jsem dopřála všem našim morčátkům i sobě trochu zaslouženého odpočinku. Pro velký zájem jsem ale připustila dvě skinny samičky a dvě baldwinky k samečkům, aby se dostalo i na ty z vás, kteří jste zatím neměli štěstí a na miminko z našeho chovu trpělivě čekáte. Dvě baldwinky již úspěšně porodily, ale volný je již jen jeden sameček - baldwin.
Sledujte kapitoly Odchovy (Skinny, Baldwini), které doplňujeme nejvíce.

Domů Odchovy SKINNY 2012
Odchovy 2012
23. 9. 2012  VRH F9  XIFA SKINNY VELVET + VITTO SKINNY VELVET
Tak tady bohužel se to Xifě nepovedlo. A je to škoda - nevím, co provedla špatně. Tři velcí, strakatí kluci, naprosto bez vady, vzorně očištění , vyrovnaní do řady - a již zcela studení. A jeden maličký černoušek se krčil vedle nich, poloviční. Moc se snažil, i k mamince se přisál. Přežil ale pouze do dalšího dne.
Xifa je v pořádku, je teď v boxu s Almou a a Barunkou a všechny se k sobě tulí. Zahřívají Almu, která stále ještě po porodu hůře chodí. Tak si teď musí pořádně odpočinout a nabrat sílu. Skinny samičky to opravdu často nemají lehké.
 
21. 9. 2012  VRH E9  ANUSCHKA SKINNY VELVET + YNX
Zatímco jsme se pokoušeli zachraňovat miminka z posledních vrhů, přivedla Anuschka na svět svá první miminka, tři kluky a holčičku v barvách čoko - oranž. Miminka byla droboučká, ale všechna se mají k světu a Anuschka se o ně vzorně stará.
U porodu jsem tentokrát byla. Úplnou náhodou při ranním krmení jsem si všimla, že Anuschka má mládě napůl venku. Běhala tak po boxu. Vyděsila jsem se, honem jsem jí pomohla miminko vyndat - šlo koncem pánevním. Očekávala jsem, že bude mrtvé. Ale po roztržení obalu se mládě nadechlo a začalo se mrskat. Další již porodila Anuschka sama - pomalu, rozvážně. U třetího zbyl na mě opět obal. Neprokousla ho na čumáčku, začala od zadečku. Se čtvrtým si hravě poradila. Opět jsem se přesvědčila jaká chvilka stačí k tomu, aby se miminka zadusila. Tady vše naštěstí dopadlo dobře.
 
Eloise, čoko - oranž samička, váha 182 g, foto 13. 10. 2012
(Zůstává doma.)

Elvin, sameček čokoládový s oranžovou, váha 216 g, foto 13. 10. 2012
REZERVACE

Elian, sameček čoko - oranž, váha 204 g, foto 13. 10. 2012
ZŮSTÁVÁ DOMA

Erasmus, sameček čoko asi s trochou oranžové, ještě se dobarvuje, váha 216 g, foto 13. 10. 2O12
REZERVACE
 
16. 9. 2012  VRH D9  ALMA SKINNY VELVET + YNX
Moc jsem byla zvědavá na první miminka od nadějné samičky Almy. Člověk se asi nemá těšit, ani usnout na vavřínech, když se daří, prostě u skinny samiček je březost, a hlavně porod, riziková záležitost.
Ráno jsem v boxu našla Almu a tři miminka - každé v jiném koutě. Jednomu již nebylo pomoci - a je to škoda, byla to krásná bílá samička, ovšem hlavu, tedy spíše čumáček měla ponechaný v obalu. Další mládě leželo na boku, krásný bílý sameček, ale z nějakého důvodu celý poškrábaný - a těžce dýchá. Třetí mládě, sameček aguti oranžová - oranžová, se jediný zdá být v pořádku. Zkoumám Almu, nelíbí se mi. Vypadá to ale, že ji jen bolí noha. Pouští se s chutí do zeleniny, má velký hlad. O miminka se ale nezajímá. V průběhu dne se ale horší. Stáčí hlavu ke straně, lehá si, má sklon ke křečím, trochu jí otékají nohy. Radím se, co dál. Samička dostává calcium, vitamíny. Leží na boku a je velice horká. Má nesmírnou žízeň, ale přestává přijímat potravu. Tady již jde o vše - dostává ATB. Víc se v danou chvíli udělat nedá.
V tomto týdnu je chov hodně náročný. Jsem sice připravená na to, co se může stát, je za námi již velká zkušenost, kdo by si ale zvykl na pohled, kdy se vyplašená miminka zoufale tisknou ke své mamince, která je na tom moc zle. A to již pipláme tři sirotky po Unince.
Pořád bych ráda věřila, že se vše zlepší, zkušenost mi ale říká, že zázrak se stane málokdy.

Alma se svými ustaranými miminky. Foto 16. 9. 2012

Bílý sameček, je krásný, jeho budoucnost je ale nejistá. Foto 16. 9. 2012

Aguti oranž - oranž sameček. Vypadá v pohodě, jak to ale vše dopadne, to zatím nikdo neví.

A to jsem doufala, že Alma třeba bude kojit miminka po Unince - ta se zatím drží, ale přibývají pomalu, dá to práci.

16. 9. 2012 Tak zatím se Alma drží. Už není tak horká, zdá se, že jí pomohly léky proti bolesti. Je trochu živější, okusovala seno. Miminka hledají cecíky, ona si na ně ale bohužel plnou vahou lehá. mám obavu, aby je nezalehla. Trochu si nevím rady, opravdu již nevím, ke komu bych je v tuto chvíli dala.
18. 9. 2012 Tak máme velkou radost, protože to vypadá, že léky zabraly a dostaly Almu z téměř  beznadějného stavu. Není ani moc pohublá, těžko říct, co se jí vlastně stalo, že tak najednou zkolabovala. Ještě to zcela v pořádku není, ale už zase sedí a snaží se jíst.
Jedno neštěstí celá ta situace bohužel způsobila. Aguti oranž - oranž sameček to nezvládl. Byl ze všech tří na tom nejlépe a netuším, co přesně se stalo. Našla jsem ho ležet na boku, rychle dýchal a utíkalo mu srdíčko. Byl chladný. Podařilo se mi ho zahřát, zklidnil se - a dodýchal mi v dlani. I druhé mládě rychle dýchalo, bylo zcela horké, nějak mu to také u maminky nesvědčilo. Ona si na oba lehala, byli pod ní úplně zapaření. A i když již měla cecíky plné mléka, stejně by ho v době, kdy dostává ATB, mládě nemělo pít. Asi jsem měla oddělit obě mláďata hned, možná by ten malý přežil, ale myslela jsem, že by to pro Almu bylo kruté, že ji třeba ta miminka budou držet při životě. 
S bílým chlapečkem jsem už neváhala a dala jsem ho od Almy pryč. A kam? Ač je to k nevíře, i jeho se ujala Yvanna, náhradní maminka, která již pečuje o sirotky po Unince. No a my všechny čtyři krmíme "Borisovkou". Jestli to zvládnou, nevíme. Je to piplačka. Prozatím se snažíme my i miminka. 
 
12. 9. 2012  VRH C9  UNIVERSE Z DOBRÉ VODY + EDMOND SKINNY VELVET
Tak dnes se nám v chovu stala velká tragédie - a tyto řádky se mi píší opravdu těžko. Ráno se nám naskytl velice smutný pohled, ještě stále se srovnávám s tím, co se pravděpodobně událo. Universe a Edmondo, plánovaný vrh, miminka jsme očekávali již každým dnem. Sameček byl již dávno oddělen, no a drobnější Uninka přibývala a přibývala. Jelikož jsem nevěděla, kdy zabřezla, nevěděla jsem přesně, kdy se má porod uskutečnit - a Uninka nás již trochu napínala. Byla to ale již zkušená matka, bezproblémová samička, a tak jsme se jen těšili na miminka. Uninka si to také užívala, neustále žebrala o něco k snědku - a byla velice mazlivá. Mnohokrát za den jsem se na ni byla dívat - a vždy jsem něco přinesla s sebou, včera si moc pochutnávala na vybrané jemné travičce a dalších kouscích zeleniny. Nechala se drbat na hlavičce, mhouřila slastně oči, po jídle si čistila čumáček jako veverka. Ještě pozdě večer bylo vše naprosto v pořádku.
Manžel ráno vstával dřív, volala jsem na něj, aby se podíval na Uninku, jestli už nemá miminka. Po jeho sdělení jsem byla v šoku. V boxu prý jsou živá mláďata, ale samice tam leží mrtvá... Mně opravdu trvalo dost dlouho, než mi došlo, že je to skutečně pravda, bylo to naprosto neuvěřitelné, nepochopitelné. Oči se mi zalily slzami - a, prosím, neočekávejte první pohled fotoaparátem do boxu, není. Byl to otřesný zážitek. Mrtvá maminka, kolem krev a vyděšená miminka.. Dvě se k ní tiskla, jedno bylo utisknuté pod ní, nevím, zda se vzpamatuje, zatím se spíše plazí. Uninku jsem nadzvedla - byla ještě trochu teplá, ale již ztuhlá. Nejprve jsem uviděla čtvrté mládě, za ní, mrtvé, ztuhlé, no a nakonec se mi zjevila snad příčina oné tragédie - páté mládě, ne zcela vytlačené, zůstalo napůl v Unince. Co se mohlo stát, opravdu netuším. První čtyři mláďata, váhově 90 g, 108 g, 83 g, 75 g byla očištěná, vše vzorné, v pořádku. Jestli se páté zaseklo, teď mi napadá, že šlo možná koncem pánevním, byla jsem tak rozrušená, že jsem si vše pořádně neprohlédla.. Prostě to, co z ní vyčuhovalo, se nejevilo ani tak velké, nevím, co se mohlo stát, obvykle samice nemůže vytlačit první mládě, potom to již jde. Šla jsem si umýt ruce od krve a již jsem vzala i fotoaparát, ještě jsem se na tu hrůzu ani nedívala, napadá mi, že se možná z fotografií něco vysleduje. Teď již píši s několikahodinovým odstupem, věřte ale, že i když jsem v chovu již zažila ledacos, tak tohle mě opravdu rozhodilo hodně.

(FOTO ODSTRANĚNO, NEMĚLA JSEM SÍLU SE NA TO DÍVAT PŘI KAŽDÉM OTEVŘENÍ STRÁNEK, místo toho mládě Uninka .)

Mrtvá Uninka, foto 12. 9. 2012. Nevím, co se jí mohlo stát, páté miminko zcela nevytlačila. Nevím ani, zda to bylo poslední mládě, či zda v ní ještě zůstalo další. Bříško již může být trochu nafouklé posmrtně. Samička byla v dobré kondici - všimněte si, že ani po porodu tolika miminek není pohublá, nemá žádné otlaky na nožičkách, do poslední chvíle byla pohyblivá, akční, žravá. Cecíky má již nalité, určitě by měla spoustu mléka. Byla to vždy vzorná matka a moc milá samička. Je jí velká škoda.
Fotografováno již nějakou chvíli poté, co jsme ji objevili - a dlouho jsem se rozhodovala, zda vůbec tuto fotografii zařadím, ale prostě se to tak v chovu stalo, tak zachovám tradici o pravdivých informacích o tom, co všechno se může stát...
(I DALŠÍ FOTO ODSTRANĚNO, UNINKU SI CHCI PONECHAT V PAMĚTI MILOU, HEZKOU, RADOSTNOU.)
Ani na fotografii (12. 9. 2012) toho moc nevidím, víc jsem prostě nepátrala. Uninka sní již svůj věčný sen spolu s jedním ze svých miminek - pod borovicí. Škoda, že jsem k ní nepřišla o něco dřív, třeba jsem mohla pomoci. Tady se ale zřejmě nestalo to, že by nemohla mládě vytlačit, vždyť už je prakticky venku. Třeba jí naráz selhalo srdíčko, já nevím, je to záhada..

Pokus dát k sirotkům náhradní maminku - vpravo ta utisknutá holčička. Foto 12. 9. 2012

Samice olizuje hočičku, která nemůže chodit - ležela zcela utisknutá pod mrtvou maminkou. Foto 12. 9. 2012
Držte palce, ať se mi podaří zachránit alespoň miminka, když už Uninka porod zaplatila svým životem! Ať má její oběť alespoň nějaký smysl!

Pod náhradní maminkou. Foto 12. 9. 2012 odpoledne. Miminka jsou důvěřivá a samice je moc hodná, alespoň je zahřívá, rozhodně jim neubližuje.  Uninka byla moc hodná, komunikativní, radostná samička, naše babička si s ní každý den chodila povídat. Stále je neuvěřitelné, že tu najednou není.

Zpráva ze 16. 9. 2012 - zatím se všichni držíme, černá teta se o nás vzorně stará.
 
17. 8. 2012  VRH B9  BARUNKA SKINNY VELVET + GABIN SKINNY VELVET
Barborka, Barunka a Babeta - tři sestry - a ani jedna ne a ne zabřeznout. Připuštěné byly již dávno, po čase jsme vyměnili i samečka za jiného - a stále nic.. Už jsme se smířili s tím, že jsou asi neplodné, i když, že by všechny tři? No ale ubíhaly týdny, ba měsíce, a tak i když jsem občas viděla samečka, jak se snaží samičky nakrývat, už jsem to ani nezapisovala.
V červenci se mi ale najednou zdálo, že se jedna ze sestřiček kulatí. Březost se opravdu potvrdila. Nevěděla jsem, zda se mám radovat, nebo mít obavu, jak porod dopadne. Samičkám byl totiž rok již zjara, a na první miminka je pozdější ternín pro samičku riskantní.
Bar byla ale po celou dobu březosti naprosto v pohodě a tzv. "levou zadní" naštěstí zvládla i porod. Z boxu se na nás dívali tři pěkní kluci, již celí očištění, samička hladová, čilá. Spadl mi opravdu kámen ze srdce, že to tak dopadlo. Přesto ale nabádám začínající chovatele, aby samičku připustili poprvé ještě mladší. První miminka by měla zvládnout porodit než završí rok života, aby chrupavky byly ještě měkké a porodní cesty se dobře otevřely. U starších samiček hrozí, že se porodní cesty dostatečně neotevřou, samička mláďata nevytlačí (obzvlášť když jsou miminka velká) a skončí na císařském řezu.
Jak nám ale naše samička dokázala, nemusí to tak být naštěstí vždy. Měli jsme protentokrát štěstí.
 
BUDDY - sameček, aguti zlatá

BOYLE - sameček, nejspíš černý s červenou (upřesním později), REZERVACE

BODIE - sameček, nejspíš aguti zlatý s červenou
 
7. 8. 2012  VRH A9  XERMA SKINNY VELVET + VITTO SKINNY VELVET
Ve večerních hodinách, 69. den po nakrytí, porodila Xerma zcela bez problémů tři velké, zdravé holčičky, dvě černé, 102 g a 197 g, a jednu "strakatou" (barvy upřesním, až si miminko pořádně prohlédnu), 109 g.
Máme radost z vyrovnaného vrhu. Xerma je v dobré kondici, velmi žravá a čilá, a tak mě netrápí výčitky z toho, že má miminka tak brzo po vrhu N8 (Nubian a Nanuk). Tam jsme totiž přehlédli, že by již měla rodit, opravdu to na to ještě nevypadalo. Xerma se ale snad ještě "zdokonalila", miminka jsou krásná. Tentokrát jsme samozřejmě ohlídali, kdy samečka oddělit, březost na Xermě byla mnohem patrnější a věděli jsme přesně, kdy se porod uskuteční, tak ji nikdo nerušil. Je to skvělá matka - no a miminka z tohoto spojení jsou opět krásná.
Občas se ptáte, jak často připouštět samičku, kdy začít, někteří dokonce píšete, že necháváte morčátka spolu, že si samička sama určí, kdy chce být březí. Sice to nemám vyzkoušené, protože opravdu dbám na to, aby v době porodu byl sameček již oddělen, ale prozatím vždycky, když nám samička "zatajila" pokročilou březost a porodila nečekaně, byla znovu nakrytá. U mladé, zdravé, silné samičky se jednou snad nic nestane, tak jako nyní u Xermy, ale rozhodně je to pro samičku velká zátěž, musí zvládnout kojení miminek a další březost, určitě doporučuji, ba přímo nabádám k tomu, abyste samičky nechali mezi jednotlivými vrhy pořádně odpočinout a nabrat kondici. Obzvlášť po vícečetných vrzích je to přímo nutnost.
Tím, že máme morčátek hodně, nemám potřebu samičky nikterak honit, naopak, když se mi sejde více vrhů naráz, je to i pro nás větší zátěž, protože tam, kde je miminek ve vrhu víc, snažíme se samičce vždycky pomoci. Teď jsme pomáhali Amandě, měla méně mléka, nyní je na nás závislá Zumba s paterčaty. Březost ji zmohla, měla uvolněnou nohu v kyčli, byla již před porodem širší než delší. Porodila sice pět zdravých, buclatých miminek, která začala hned kojit, sama ale byla jako nitka s boky "vcucnutými" dovnitř a slaboučkýma zadníma nohama. Tady se staráme o všechny. Již to vypadá dobře i se Zumbou, ale je to práce. Jednou jsem se takto starala o dva vrhy celé léto, ve dne v noci, byly to chudinky. Museli jsme kvůli tomu zrušit dovolenou. Ale vyplatilo se to, všichni přežili - no a že jsme to s pomocí "borisovky" zvládli dobře, dokládá i to, že všechna morčátka se dožila slušného věku kolem pěti let a některá ještě žijí.
Občas se stane, že samička opravdu nezabřezne. Buď tedy vyměním samečka, nebo čekám. Měla jsem i taková morčátka, která spolu přes zimu v klidu a pokoji pospávala v pelíšku - a množit se začala až na jaře. Po dlouhé pauze se ale narodila super mláďata. Lad Scratchy Skinny Velvet byl obdivován na mnoha výstavách a právem mu náleží i titul Grandšampion ČR. Tak jsem byla moc ráda, že jsem si na miminka počkala déle než půl roku.
Řiďte se vždycky kondicí Vaší samičky, tím, jak březost zvládá. Některé jsou rozené matky, plné mléka a síly, jiné jsou po porodu hubené a potřebují opravdu dlouhou pauzu k tomu, aby znovu nabraly sílu. A když vidím, že březost samičce ublížila nějak zásadně, už ji nepřipouštím vůbec. Samozřejmě je na každém chovateli, jak se sám rozhodne, ale většinou toto všichni respektují. To jen, že se občas ptáte, tak jen předávám své zkušenosti spíše všem těm, kteří s chovem teprve začínají.
 
Xerma s miminky

A9 - 1, samička černá, foto 11. 8. 2012, váha 118 g

ANGELA 1. 9. 2012


A9 - 2, samička černá - červená, foto 11. 8. 2012, váha 112 g

AIWA 1. 9. 2012

AIWA zprava - REZERVACE


A9 - 3, sameček černý, foto 11. 8. 2012, váha 119 g

AKIM 1. 9. 2012
 
3. 8. 2012  VRH Ž8  BEATRICE + YNX
Tak tento podivný vrh jsem označila netradičně písmenem Ž. Možná i proto, že z něj nebude žádné mládě. Beatrice je tak trochu záhada. Ačkoli prospívá dobře, na mláďata je skoupá. Vlastně porodila pouze jednou, před rokem, s Ynxem. Od té doby nic. Možná je to i tím, že Ynx, který měl v mládí zlomenou nožičku, není tak šikovný při krytí, prostě Beatrice s ním dlouhodobě byla v boxu - a stále nebyla březí. Stala se z ní taková zavalitá samička, tak už jsem si říkala, že ji nebudu trápit - a dala jsem Ynxe pokusně k jiným samičkám, jestli něco předvedou.
Při posledním čištění jsme ale usoudili, že ač je to k nevíře, Beatrice zabřezla. Byla jsem opravdu zvědavá, co z toho bude. Netušila jsem, kdy by k vrhu mělo dojít, na Beatrici při její zavalitosti březost moc vidět nebyla.
Dnes ráno při krmení jsem nahlédla do boxu - a opravdu jsem se zhrozila. Vzadu leželo něco obrovského! Ani se mi nechtělo věřit, že něco takového měla Beatrice v sobě. Je to div, že takové mládě bez následků porodila! Bylo bez života, nevyndané z obalu, již zaschlé. Beatrice nevypadá nijak poničeně, normálně přijímá potravu, rozhodně je na tom lépe než chudák vyhublá Zumba, které pomáháme s pěti miminky. Vícečetné vrhy nemám ráda, poničí samičku, miminka jsou většinou drobná, samice nemá tolik mléka - nebo pokud i má, vyčerpává ji krmit tolik dětí, už jen proto, že cecíky jsou jen dva, tak je to problém, silnější mláďata odstrkují slabší atd... No ale to, co předvedla Beatrice, to opravdu také dobré není. A je to škoda, když již byla po takové době březí, že se jí to nepovedlo. Nevím, proč mládě nevyndala z obalu. Zřejmě se již udusilo v porodních cestách, a tak se již o nic ani nesnažila. placentu jsem ale nenašla, místo porodu pečlivě očištěno. Kdyby vzadu v boxu neležela ta obrovská "hrouda", nikdo by ani nepoznal, že Beatrice rodila. je v boxu ještě s jednou mladou samičkou, obě čekaly, co dostanou dobrého. Mám tedy pocit, že tato "tragédie" Beatrice nikterak nepoznamenala
.

Obrovský "útvar", váha cca 153 g, foto 3. 8. 2012

Byl to sameček, skutečný obr. Foto 3. 8. 2012
 
30. 7. 2012  VRH Z8  QUOTA SKINNY VELVET + KOALA SKINNY VELVET (hladké, SKG)
(Miminka z tohoto vrhu zatím nejsou na prodej.)
Už jsem myslela, že snad Quota praskne, že to není možné. Všechny samičky dávno odrodily, jen ona stále rostla a rostla. A jaký pořád měla hlad! Už opravdu vypadala jako obrovské klíště (ale to je nepěkný příměr, Quota je hezká, milá samička, nicméně "nafouknutá" byla opravdu podobně). No a v pondělí večer vše konečně vypuklo. Přišla jsem, právě když byl porod v půlce. První jsem uviděla velkého genového čokoládového kluka - bohužel bez známek života. Byl tak hezký! Asi se moc zdržel v porodních cestách, nevím. Ostatní čtyři mláďata vyšla ven naprosto bez problému a Quota, prvnička, se o ně dokázala postarat naprosto perfektně. Výsledkem jsou dva genoví kluci a dvě skinny holčičky s krásnými porodními váhami nad 80 g a 90 g. Barvy upřesním později. Za zpožděné fotografie u posledních vrhů se prozatím omlouvám.

Quota a mimi - vrh Z8. Bylo jich pět, jeden genový nepřežil porod. Quota to zvládla skvěle. Trochu se zaplísnila, ale flíčky již mizí. Foto 3. 8. 2012

Miminka z vrhu Z8. Foto 3. 8. 2012


Z8 - 1, sameček SKG, čoko - oranž, foto 11. 8. 2012, váha 119 g

Z8 - 2, sameček, aguti oranž, foto 11. 8. 2012, váha 111 g

Z8 - 3, samička, čokoládová, foto 11. 8. 2012, váha 116 g

Z8 - 4, samička, čoko - oranž, foto 11. 8. 2012, váha ?
Toto miminko se velice bálo. Tak šlo honem, bez vážení, zpátky k mamince.
 
29. 7. 2012  VRH Y8  ZUZA SKINNY VELVET + JASAN SKINNY VELVET
(Miminka z tohoto vrhu nejsou prozatím na prodej.)
Když se mi v listopadu 2011 zcela nečekaně ve vrhu po tříbarevných rodičích objevila dvě bílá morčátka, nemohla jsem tomu uvěřit. Jasánkův otec Izák, výstavní sameček, ale měl krásnou bílou maminku Xaru, no a ta pocházela z bílé linie, která dávala překrásná bílá morčátka. Už jsem vůbec nedoufala, že by se mi jejich chov povedl "vzkřísit". A skutečně - na Jasánkovi se nikde neobjevilo nic černého - ani okraj ouška, nožička, jak se to často stává. Jenže kde k němu vzít právě takovou nepříbuznou samičku? A tak si Jasánek užíval dětství s kamarádem Samsungem.
Kdo čtete pravidelně naše stránky, možná si vzpomenete na 21. 5., den, kdy se na klinice narodil Moonwalker - syn Fatimy a Ebonita, vrh M8. Byl to pěkný rozruch. Ve chvíli, kdy jsme večer přijeli domů, celí šťastní, že vše dobře dopadlo, začal další velký rozruch v boxu u samiček. Zuza hrozně vyváděla, "nakrývala" ostatní, měla říji. Vypadalo to, že se poperou. Musela jsem ji vyndat z boxu, oddělit. Mručela, přešlapovala, vystrkovala zadek. Rychle jsem přemýšlela, který sameček by se k ní hodil - je to červená samička. Červený samec k dispozici nebyl - no a vtom mě napadl Jasánek. Ale nějak se mi nechtělo "sebrat" ho mladému Samsungovi a přidělat si další box. Při pohledu na rozezlenou Zuzu jsem ale dlouho neváhala a nevinného Jasánka k ní přidala. Jestlipak si s tou divoškou poradí? Nejprve se zdálo, že asi ne, byl příliš galantní a nesmělý. Zuza naštěstí jen mručela a nastavovala se, tak měl Jasánek po několika neúspěšných pokusech, kdy kolem Zuzy spíš jen nesměle poskakoval, konečně možnost předvést, že je chlap. A dokázal to dokonale, nestačila jsem se divit. Po chvíli již ležel každý z nich v jiné části boxu. Samsung nešťastně pobíhal a volal kamaráda. Byla již noc, nějak jsem po všech těch událostech nemohla spát. A tak jsem vyndala Jasánka z boxu, vykoupala jsem ho, aby nebyl cítit samičkou, a vrátila jsem ho smutnému Samsungovi. Oba začali skákat radostí ze shledání! Poté jsem vzala Zuzu a vrátila ji do boxu k holkám. Byla v dobrém rozmaru, šla se k misce najíst. A tak se, jak se říká, vlk nažral - a koza zůstala celá. Samička byla nakrytá a Samsung neztratil kamaráda. A dnes již mohu napsat, že celá "akce" dopadla výborně. Ráno nám Zuza nadělila čtyři miminka - tři bílá a jedno červené. Já zatím nechci jásat předem, člověk nikdy neví, jak vše půjde. Jsou nádherní! Bílý kluk, 81 g, dvě bílé holčičky, 85 g a 79 g, a jedna červená, 100 g. K prodeji s nimi zatím nepočítáme, ale pokud opravdu zůstanou bílí jako Jasánek, tak k obnovení kvalitního chovu bílých! Snad již konečně!

Bílá miminka se krčí za maminkou. Foto 30. 7. 2012

Jejich červená sestřička se drží stranou. Foto 30. 7. 2012

Zuza s miminky a starší dcerou Iris, která jí se vším pomáhá. Foto 3. 8. 2012

Y8 - 1, jediný sameček ve vrhu, bílý, foto 11. 8. 2012, váha 125 g

Y8 - 2, samička červená, foto 11. 8. 2012, váha 149 g

Y8 - 3, samička bílá, foto 11. 8. 2012, váha 128 g

Y8 - 4, samička bílá, foto 11. 8. 2012, váha 120 g
 
25. 7. 2012   VRH X8  ZUMBA SKINNY VELVET + KOALA SKINNY VELVET (hladké, SG)
Bylo jasné, že Zumba těch miminek bude mít víc. Jedna noha jí v březosti již trochu vybočovala. Je to drobnější samička, a tak jsem měla strach, jak to dopadne. Zumba ale v noci bez problému porodila a ráno mi představila pět krásných, živých, již očištěných miminek. Jen ona sama je celá vyhublá a nožičku má uvolněnou, boky vpadlé, sotva se drží na zadních. Ale chuť k jídlu má náramnou. Vždycky píšu, že nemám mnohočetné vrhy ráda, na Zumbu je to moc. Jak jen se to všechno do ní vešlo! A jsou to docela velká miminka, 4 x skinny morčátko, 1x genové. To genové je holčička, černá s bílou, porodní váha 70 g, dále holčička černá s bílou, 74 g, další bude asi čoko s oranž holčička, 67 g. Kluci jsou aguti zlatá s červenou, 90 g a čokoládový s bílou, 82 g. Vše ještě upřesním, fota budou později (prázdninový režim :)).

X8 - 1, samička, SKG, černá s bílou, foto 11. 8. 2012, váha 178 g

X8 - 2, samička, černá s bílou, foto 11. 8. 2012, váha 141 g

X8 - 3, samička, asi čoko - oranž, foto 11. 8. 2012, váha 164 g

X8 - 4, sameček, aguti zlatá - červená s bílou, foto 11. 8. 2012, váha 172 g

X8 - 5, sameček, čokoládová s bílou, foto 11. 8. 2012, váha 176 g

Pozn. z 12. 8. 2012 Paterčata díky obětavé péči naší babičky, která je pravidelně několikrát denně přikrmuje, náramně prospívají a jsou ve skutečnosti hezčí než na fotografiích. Přes intenzivní péči o Zumbu, kterou též dokrmujeme, se nám nepodařilo zabránit otlakům, které se jí objevily v minulých dnech na předních nohách ( a to leží na protiotlakové podložce). Chudinka, stále kojí a my nemáme to srdce jí miminka odebrat, tak alespoň pomáháme, jak to jde. Naštěstí neztratila chuť k jídlu. Na zadních se již udrží - a nebýt těch otlaků, tak bych již myslela, že je vše na dobré cestě.

Chudák Zumba, taková pěkná samička! Stále má ale obrovskou chuť do života, netrpí toxémií, jen je poničená po paterčatech. Na zadní nožičce (byla vybočená) se již udrží, přidaly se ale otlaky na předních nožičkách. Snad zvládneme i ty. Těší mě, že i přes všechny tyto problémy Zumba neztratila optimismus a s velkou chutí se vrhá na vše, co doneseme. Foto 8. 11. 2012, váha neupřesněna (něco pod 700 g) - stát na váze Zumbu bolí, nechtěla si ani nechat stříhat drápky - to jsme ale nakonec zvládli a nožičky jsme ošetřili. Otlaky jsou obzvláště v počátcích, kdy noha oteče, bolestivé, s léčbou se ale musí začít rychle. Někdy se noha vyhojí tak, že zůstane zdeformovaný drápek, ale morčátku to nevadí - je to stále lepší, než když noha zůstane vlastně trvale zanícená. Morčátko s tím sice žije, běhá, je to ale trápení. Kdysi se nám to stalo u rexíka, nohu mu i operovali, stejně to moc nepomohlo. Proto jsem vždycky dost nešťastná, když vidím, že to některé morčátko postihlo, ale mám potom opravdový pocit "vítězství", když se mi otlak podaří beze zbytku zlikvidovat. Doufám, že to půjde i u Zumby.
 
15. 7. 2012 VRH W8  DELLI SKINNY VELVET + WILL
(Mláďata z tohoto vrhu zatím nejsou na prodej.)
Tak tady mi samičky málem nový vrh utajily. Když Lucy porodila, mláďat se ujala i Zonka, která byla s Lucy v boxu. Od té chvíli tvoří s miminky jedno "sousoší". Nejčastěji je ukrývají mezi sebe. Mláďata jsou čtyři, tentokrát tři holčičky a drobnější chlapeček. S určením barev se nechci unáhlit. Snad je tam aguti zlatá, možná tam bude i čokoláda, ale ještě si nejsem jistá. A také nevím, zda to zvládne ten nejmenší. Moc se asi k cecíkům nedostane, tak dokrmuji.

Miminka s maminkou a s tetou. (Foto bleskem, barvy jsou zkreslené).


W8 - 1 sameček čokoládový, foto 12. 8. 2012

W8 - 2 samička čokoládová, foto 12. 8. 2012

W8 - 3 samička čoko - oranž s bílou, foto 12. 8. 2012

W8 - 4 samička aguti oranžová, foto 12. 8. 2012
 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 Další > Konec >>

JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL

Na prodej

Anketa

Kolika let se dožilo vaše skinny morčátko?
 

Počítadlo přístupů

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes102
mod_vvisit_counterVčera235
mod_vvisit_counterTento týden1222
mod_vvisit_counterMinulý týden1182
mod_vvisit_counterTento měsíc3082
mod_vvisit_counterMinulý měsíc4360
mod_vvisit_counterVše482053

Online (20 minutes ago): 7
Vaše IP: 54.81.196.35
,
Dnes: Srp 18, 2018

Copyright 2009 by MaraXa