Novinky

DUBEN 2018
Děkujeme Vám, že stále přispíváte do ankety KOLIKA LET SE DOŽILO VAŠE SKINNY MORČÁTKO. Pokud máte nějakého skinny rekordmana, který se dožil více než sedmi (osmi) let, napište, pošlete foto, rádi tuto skutečnost zveřejníme u nás na stránkách.
Budu se snažit doplnit vše, co se za poslední měsíce v naší CHS událo. Novinky jsou hlavně v chovu baldwinů, máme v chovu posily z Dánska a Ruska, po kterých již máme zdařilé odchovy. Aktuálně se kromě baldwinů narodilo i několik skinny morčátek - sledujte kapitolu ODCHOVY skinny 2017, 2018 a ODCHOVY baldwini 2017,2018 Pro přehlednost jsme založili nové kapitoly SKINNY,BALDWINI - aktuálně.
Nově jsme do našeho chovu zařadili barvu blue. A koncem loňského roku obohatila náš chov skupinka morčat divokých.

Domů Odchovy SKINNY 2016
Odchovy 2016
Pozn. z 2. 1. 2017
Naše nejnovější vrhy baldwinů najdete v kapitole BALDWINI.
 

10. 12. 2016 VRH X12 NERINKA SKINNY VELVET + VARHAN SKINNY VELVET

Tak tohle bylo velké překvapení! Od Nerinky jsem již žádné potomky neočekávala. s Varhanem již byla v boxu řadu měsíců - a stále nic. A protože jí již byl rok, myslela jsem, že z ní asi bude jen miloučký mazlíček. Ovšem v poslední době začala pěkně přibývat, a tak již začalo být jasné, že nějací potomci z toho asi budou. 9. prosince jsme dělali nějaké přesuny v boxech, říkala jsem si, že bych Nerinku mohla možná oddělit. Nebo až jindy? Nakonec jsem se ještě vrátila a Nerinku jsem přendala do samostatného boxu. Ráno jsem šla krmit - a vedle Nerinky leželo velké miminko, které pečlivě čistila. Počínala si velice rozvážně, bylo to úžasné. Viděla jsem, že porod bude pokračovat. Nerinka s naprostým klidem a rozvahou porodila druhé miminko, obrovské. Bez jediné chybičky přivedla na svět dvě mláďata, to první byla samička, 135 g, druhé kluk 148 g! Sama ani nepohubla. Miminka se přisála k cecíkům - prostě paráda. A od té chvíle vše funguje, jak má.

Nerinka s miminky



 
22. 9 2016   VRH W12  NOBLESA SKINNY VELVET + WHITE SPIDER VANDULKA
Všichni, kteří jste se těšili na tak dlouho očekávaný vrh, smutněte se mnou! Snad již dva týdny jsem čekala, kdy Noblesa porodí, tak měla velké břicho. Tušila jsem, že miminek bude víc, ale vše bylo až do poslední chvíle v pořádku. Samička v klidu a ohodě přestála i náš návrat z chaty do Prahy. Miminka "kopala" jak divá, Noblesa zůstala akční a čilá. Hlídala jsem ji, jak jsem mohla, poslední tři noci jsem téměř nespala. Dnes jsem byla vzhůru ještě v pět hodin ráno. Noblesa uždibovala seno, byla naprosto v pohodě. Potom mě spánek přece jen přemohl - a bohužel právě v tuto chvíli Noblesa rodila. Překrásná, zdravá miminka s porodní váhou 116 g a 124 g (samečci) a 96 g, 102 g a 102 g (samičky). Přišla jsem pozdě!!! Ani jedno mládě nemělo sundanou blánu z čumáčku!! Co víc napsat, než to, že je to strašná škoda. Otec White Spider Vandulka, syn Mamuts´Zora, v barvě bílá se slate, dává krásné potomky. Ne vždy se taková miminka povedou, ostatně posuďte sami. Fota očištěných mláďat přikládám, abyste se mohli podívat, jak mohla být miminka krásná. Noblesa má trochu vpadlé boky, není divu, když morčátka vážila celkem 540 g + k tomu nutno přičíst placenty atd... Teď v boxu dojídá zbylé obaly, snažila se čistit i mrtvá miminka, prostě smutek.... Ale tak už to v chovu bohužel občas chodí. Samička je v pořádku, i ten vrh byl v pořádku, jen jsem u toho prostě nebyla, když to bylo nutné....
Takže všem z vás, kteří si přáli skinny miminko z našeho chovu, se momentálně omlouvám.

Noblesa 13. 9. 2016, tedy ještě devět dní před porodem

Smutný pohled do boxu 22. 9. 2016 - vlevo smutná Noblesa. I když je prvorodička tuší, že něco se nepovedlo.

Poté, co jsem miminka očistila a zjistila pohlaví - vlevo kluci, vpravo holčičky
Foto 22. 9. 2014 - byla ještě jako živá, přesto se nedalo naprosto nic dělat.
Je mi z toho velmi smutno, stejně jako Noblese. Kéž by jí zbylo alespoň jediné mládě!

 
21. 8. 2016  VRH V12  URIELA SKINNY VELVET + URANUS TESORO
Jak jsem již dříve psala, v každém chovu se občas něco nepovede. A protože chceme podávat všechny informace tak, jak se udály, zařadíme sem i tento nezdařený porod.
Jestliže předchozí vrh byl pro nás velkým překvapením, tak tato událost nás překvapila snad ještě víc.
Samička Uriela byla dlouhodobě se samečkem Uranusem, ale nezabřezla. Později jsem k nim přidala samičku Mignonku. Ta zabřezla a porodila již před měsícem. Tak jsem tehdy i Urielku oddělila a vrátila ji mezi samičky s tím, že se jí zabřeznout nepodařilo.
Plynuly dny a já jsem ani žádný porod neočekávala. Dva dny před událostí jsme čistili boxy a vzpomínám si, že manžel poznamenal, že "jsou ty samice hrozně vyžrané". Mínil tím všechny tři v boxu, Uriela se od nich nijak nelišila. Mě to možná napadlo, že vypadá "jako březí", ale nenapadlo mě, že březí opravdu je.
A tak, když na mě manžel dva dny poté volal, že "mám v boxu nějakou tragédii", vůbec jsem netušila, co se mohlo stát.
Tragédie spočívala v tom, že v boxu se třemi "vyžranými" samicemi leželo mrtvé, okousané mládě. Jedno jediné. Uriela byla tedy opravdu březí. Porod se odehrál v noci, mládě muselo být obrovské. Něco se nepovedlo, netuším, možná ho nemohla vytlačit, prostě tam leželo napůl sežrané. Uriela byla na druhé sraně boxu s druhými samičkami a dělala "jakoby nic".
Ani moc nepohubla, jen cecíky měla pěkně nalité.
Je to škoda, ani nevím, zda to byl kluk nebo holčička v lila barvě.
Foto přikládám, i když to není pěkný pohled. Uriela je zcela v pořádku.

Miminko V, muselo být hodně velké, tipuji téměř 160 g. Samička asi přenášela.

 
25. 7. 2016  VRH U12  INÉZ SKINNY VELVET + JONÁŠ SKINNY VELVET
Tak toto je jedno z největších překvapení za celou historii našeho chovu! Lila samička Inéz byla považována za pravděpodobně neplodnou. Její doba již minula, se žádným z vhodných samečků nezabřezla, přestala jsem ji již připouštět. Dosáhla již věku dvou let, aniž někdy rodila, prostě škoda, ale nedá se nic dělat.
Někdy brzy zjara se popral poněkud nesnášenlivý sameček Jonáš. "Kamarád" mu prokousl nohu ve stehně z obou stran. Rána to byla ošklivá,špatně se hojila, hnisala. Vždy akční Jonášek posmutněle seděl v boxu a hubnul. Já se v takových případech snažím něčím udělat takovému smutnému zvířeti radost, jenže čím, když je nesnášenlivý ke všem samcům a málem roztrhal i malé  miminko, jelikož to byl sameček.
V tu dobu jsem musela od sebe oddělit i dvě kamarádky, Palomu a Inéz, protože Paloma již měla nejvyšší čas jít k ženichovi. No ale zůstala mi samotná Inéz, která by se s jinou samičkou těžko snesla. Asi každý chovatel zná tyto "šachy", není vždy jednoduché morčátkům vyhovět.
Byl to takový nápad, který se zrodil v okamžiku, kdy jsem držela Inéz při čištění v ruce a přemýšlela jsem, ke komu ji přidám. A potom jsem uviděla přikrčeného Jonáška... Šup - a Inéz byla u něj. Nekonala se žádná divočina, Jonášek na to (zdánlivě) neměl ani pomyšlení. Inéz ale přijal, ona se k němu tulila a hřála ho. Nožička se mu pozvolna hojila, ještě ale nestál na zadních a nevyhlížel mě, když jsem šla krmit. Ale určitě mu druhé morčátko v boxu dělalo dobře.
V létě po příjezdu na chatu k nim přibyla do boxu ještě kamarádka Plašanka, hezká "chlupatá" samička z hobby chovu paní veterinářové, Jonáškova oblíbená. Již potřetí byli spolu. A stal se první zázrak, Jonáš se s Plašankou okamžitě přivítal, ale zároveň ji přijala i v tomto směru vybíravá Inéz. Co udělá s morčetem "láska", toho je Jonášek jasným důkazem. Po znovushledání s Plašankou přibral za měsíc 400 g (Z 800 g to vytáhl na 1200 g) a je z něj opět krásný, vitální samec! Inéz jsem s nimi nechala, vytvořili šťastnou morčecí skupinku. Momentálně bylo období klidu, žádná další miminka jsem nečekala, byla jsem ráda, že to máme všechno úspěšně za sebou. No a potom jsem se jednou při večerním krmení pořádně vyděsila! V boxu u Jonáška, Inéz a Plašanky byla krev! A ve mně by se krve nedořezal? Co se mohlo stát? Vždyť Jonášek již byl zdravý, všechno v pořádku, morčátka k sobě mírumilovná. Proboha, co to tam leží?? Obalené v hoblinách?? Pomalu mi to dochází a začínám volat na manžela: "To není možné!!! Tady je miminko!!" Čí vlastně je? Vždyť Plašanka tu ještě tak dlouho není a Inéz.... Inéz se mohutně čistí, dojídá placentu... Není pochyb! Inéz ve svých dvou letech poprvé zabřezla, úspěšně to před námi "utajila" a s úplným přehledem porodila kluka vážícího 120 g!!! A navíc je mládě čistě bílé (Inéz je lila, Jonášek aguti stříbrná). Zázraky se dějí!! Inéz ani nepohubla, je plná mléka, porod na ní nezanechal žádnou stopu. Nikdy bych již takto starou samičku poprvé nepřipustila, u Inéz jsme mysleli, že je neplodná. Mám obrovskou radost z toho, že to tak dobře dopadlo - i z malého obříka Uffíka.


Foto po porodu 25. 7. 2016 Sameček Uffo, porodní váha 120 g

 
21. 7. 2016  VRH T12  PALOMA SKINNY VELVET + VARHAN SKINNY VELVET
Zatímco veškerou pozornost na sebe strhávaly Miranda s Mignonkou, zcela poklidný byl průběh březosti u Palomy. Ani břicho nebylo nijak nadměrné, a tak mě až překvapilo, když najednou v boxu k Palomě přibyla čtyři drobnější morčátka. Tedy drobnější myslím oproti obříkům z předchozího vrhu. Tolik jsme jich tentokrát ani nečekali. Prvorodička Paloma si se vším poradila naprosto s přehledem, včetně kojení. Dva kluci (103 g, 90 g) a dvě holčičky (97 g, 90 g) se mají čile k světu. Jen barvy jsou poněkud záhadné, už se v nich ale začínáme postupně orientovat.

Matka vrhu Paloma, foto 2. 9. 2016

Paloma po porodu s miminky, foto 21. 7. 2016

Tommy, sameček, foto 2. 9. 2016, PV (porodní váha) 103 g

Tiki, sameček aguti čokoládová oranžová s oranžovou, foto 2. 9. 2016 (PV 90 g)

Twiggy, samička aguti čokoládová oranžová, foto 2. 9. 2016 (PV 97 g)

Terry, samička čokoládová (?), foto 2. 9. 2016 (PV 90 g)

 
15. 7. 2016   VRH S12  MIGNONKA SKINNY VELVET + URANUS TESORO

Mignonka se zvětšuje a zvětšuje. Už jsme v kontaktu s veterinářem, který je připraven okamžitě zasáhnout, kdyby bylo potřeba.

Čekání na porod bylo nekonečné, toto není finální fotografie, byla ještě větší. Obávala jsem se, aby to nedopadlo jako u Jasmínky (Baldwini), stále jsme ji hlídali. No a potom, kdy jsem již ani nedoufala, že to dopadne dobře, jsem přišla k boxu na pravidelnou kontrolu - a bylo hotovo! Čtyři nádherná velká živá miminka, opodál ještě jedno mrtvé s okousanou hlavou. Mignonka v naprostém pořádku. Spadl mi kámen ze srdce. Myslím si, že porod se odehrál opravdu na poslední chvíli, domnívám se, že miminko s okousanou hlavou porodila již mrtvé, doslova ho vytáhla, a uvolnila tak místo těm živým. Každopádně to tentokrát dobře dopadlo. Malí obříci, tři kluci a samička, jsou nádherní.

Mignonka zůstala i po porodu paterčat mohutná. Kojení i péči o miminka zvládla skvěle.
 

Sameček Slade, foto 2. 9. 2016

Sameček Slim, foto 2. 9. 2016

Sameček Salvatore, foto 2. 9. 2016

Samička Slida, foto 2. 9. 2016
 
10. 7. 2016  VRH R12  MIRANDA SKINNY VELVET + PAŠÍK SKINNY VELVET

Březí Miranda, foto červenec 2016
Druhý letní vrh na chatě. Horký letní den, nějak se necítím dobře,proto nejedu s rodinou na koupaliště. Dodatečně mohu dodat, že naštěstí. Chodím březí samičky pravidelně kontrolovat, ale jak Miranda, tak Mignonka se zdají být jako nedobytné trezory. To nedělní odpoledne jsem ale přišla k morčátkům právě ve chvíli, kdy Miranda - prvorodička právě rodila. Pečlivě čistila dvě živá morčátka, za ní jedno nehybně leželo s hlavičkou v obalu. Tak jsem mu obal bleskově sundala, ale vypadalo to špatně. znám tyto případy, kdy chvilka rozhoduje o tom, zda morčátko bude či nebude. A tenhle krásný velký kluk měl nakonec štěstí. Poté, co jsem ho trochu promasírovala a uvolnila mu dýchací cesty, zalapal po vzduchu. to má člověk opravdu radost, když se to podaří! Zbytek porodu jsem již nenechala náhodě, s Mirandou jsme si rozdělily úlohy. Ona rodila (a stále čistila ta první dvě miminka), já jsem sundavala obaly z čumáčků. Uf, zvládly jsme to, všech pět miminek se raduje ze života. Je zajímavé, že kluk s nejvyšší porodní váhou se neprodral k cecíkům, musela jsem ho krmit uměle. Nakonec se ale přece jen chytil, a tak se mohu kochat pohledem na pět skotačících miminek a jejich krásnou maminku.

Miranda porodila, foto 10. 7. 2016

Paterčátka, foto 10. 7. 2016


Rosalie, foto 16. 8. 2016 - v novém domově

Rheia, foto 17. 8. 2016 - v novém domově

Riki, sameček oranž - bílý, foto 2. 9. 2016

Ronny, sameček oranžový, foto 2. 9. 2016

Reddy, sameček červený, foto 2. 9. 2016

 
16. 6. 2016   VRH Q12   OSKARKA SKINNY VELVET + VARHAN SKINNY VELVET
Dnešek je pro nás chovatelsky opravdu významný. Ale to musím začít někde hodně daleko, abych to vysvětlila. Vždycky se mi líbila čokoládová barva a když se i v našem chovu poštěstily krásné čokoládové vrhy, měla jsem z toho vždycky velkou radost. Asi největší radost jsem měla z vrhu I 10 v r. 2013, kdy se naráz narodilo pět krásných, zdravých čokoládových holčiček. Dokonce se mi líbily tolik, že jsem jim přidělila ten největší plastový box a v něm jsem je všechny společně ponechala. Asi jako když přijdete do akvaristiky a tam vidíte velké akvárium s nádhernými rybami, na kterém je napsáno NEPRODEJNÉ. Já jsem se o holky tak bála, abych je nikterak nepoškodila, že jsem je ani nepřipustila, jenom jsem se kochala. A kochám se vlastně dosud, i když jedna ze samiček již bohužel chybí... Jenže se mi stalo to, co by se chovateli asi stát nemělo - najednou jsem si uvědomila, že o tu krásnou čokoládovou barvu (alespoń já ji určitě za krásnou považuji) asi definitivně přijdu, že chov mi stárne a já jsem v posledních dvou letech množila morčátka tak málo, že teď už se jich většina dostala do věku mazlíků. Ovšem stal se tak trochu chovatelský zázrak.
Vloni na chatě jsem černo-bílého samečka Samera přidala do boxu k samičce Veroně, černo - červeno - bílé. Dlouho se nic nedělo, a tak už jsem si myslela, že se ani nic dít nebude. Ovšem byla jsem velice překvapaná, když v boxu najednou jedno morčátko přebývalo a hrdý otec Samer ho kryl vlastním tělem. Tak jsem rodince tu radost dopřála a nechala jsem je spolu. Verona již samozřejmě byla nakrytá znovu, a tak se koncem léta narodil další vrh. Verona se tentokrát zachovala macešsky - miminka po porodu kousala. Jedno to nepřežilo, druhé se podařilo zachránit, ovšem má okousané zadní nohy, třetí později uhynulo také. Poté, co se Verona zklidnila, začala se o zmrzačenou holčičku dojemně starat, kojila ji snad dva měsíce. A mládě rostlo a vybarvovalo se nečekaně do barvy čoko - oranž - bílé. Vyrostla z něj statná samice, která barvu snad podědila od svých dánských prapředků "Mamutů". A jak samička rostla a dospívala, nechtěla jsem nic ponechat náhodě, a tak jsem ji připustila s jediným čokoládovým samcem, který k ní byl v našem chovu vhodný a strašně moc jsem si přála, aby se čokoládová barva v chovu opět obnovila.
No a právě dned odpoledne, krátce před večerní bouřkou a krupobitím, porodila Oskarka naprosto bez problémů dvě velké celočokoládové holčičky (111 a 129 g) a čokoládového kluka - s příměsí oranžové (119 g). U kluka jsem nejprve myslela, že nemůže na nohy, v přítmí jsem si totiž nepovšimla, že má na dolní polovině těla přischlý obal, který ho omezoval v pohybu. Zdá se, že vše je v nejlepším pořádku a že se mohu radovat z krásného, zdravého vrhu a mé znovu vzkříšené oblíbené barvy, ve kterou jsem již ani nedoufala.
 
Oskarka s vrhem Q12, foto 16. 6. 2016

Miminka z vrhu Q12, foto 16. 6. 2016

Jedna z čokoládových samiček Q, druhá utekla pod maminku, foto 16. 6. 2016

Kluk Q s příměsí oranžové, foto 16. 6. 2016

Čoko kluk zepředu, foto 20. 6. 2016

Čokoládová samička Q, co se nerada fotografuje, foto 20. 6. 2016

Čoko sestřičky 20. 6. 2016

Oskarka je po porodu trochu pohublá, spíše má ještě uvolněné kyčle. O mláďata se vzorně stará. Foto 20. 6. 2016

Oskarka 20. 6. 2016
 


Na prodej

Anketa

Kolika let se dožilo vaše skinny morčátko?
 

Počítadlo přístupů

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes215
mod_vvisit_counterVčera214
mod_vvisit_counterTento týden716
mod_vvisit_counterMinulý týden2294
mod_vvisit_counterTento měsíc7128
mod_vvisit_counterMinulý měsíc9215
mod_vvisit_counterVše464230

Online (20 minutes ago): 3
Vaše IP: 54.80.185.137
,
Dnes: Dub 24, 2018

Copyright 2009 by MaraXa