Novinky

6. 1. 2019 byla na ČT2 v pořadu Chcete mě odvysílána reportáž o nás a našich morčátkách. Kdo by se chtěl podívat https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095970013-chcete-me/218562221300038/ nebo na https://www.youtube.com/watch?v=EiUd1oyLH4A (zde ale špatný zvuk)
Po COA 2019 a 9 th Double Cavy Show v Lysé nad Labem 2019, dostala naše morčátka ocenění nejvyšší i na 7 th Winter Double Cavy Show 2020 v Toulcově dvoře. Květen 2020 velká radost! Úspěchy na virtuální výstavě morčat na Ukrajině - viz kapitola Výstavy!

Domů Jak dlouho žijí? 8. 3.2013 otevření nové kapitoly

8. 3. 2013 OTEVŘENÍ NOVÉ KAPITOLY: JAK DLOUHO ŽIJÍ SKINNY MORČÁTKA?

Tuto kapitolu nově otevíráme především kvůli vašim častým dotazům. A protože i nás toto téma zajímá, a nechtěli bychom prezentovat pouze naši zkušenost, otevřeli jsme před devíti měsíci ANKETU: "Kolika let se dožilo Vaše skinny morčátko?" Úmyslně jsme do ní sami nepřispívali, byli jsme totiž zvědaví, jak je tomu ve vašich chovech. Jsme moc rádi, že stále ještě přispíváte. Pro ty z vás, kteří tak ještě neučinili, je anketa vpravo na titulní straně stále otevřená!
 
Nejprve trocha historie:
Když k nám v roce 2004 přišlo naše první skinny morčátko - Soptík, vůbec jsme netušili, jak moc nás chov těchto malých hrošíků či prasátek osloví. Vlastně jsme si ho domů vzali tak nějak "na zkoušku". Pokud vás zajímají naše začátky, můžete si o nich přečíst v kapitole Rady a návody v textu "Můj první naháč". Tehdy nám ovšem bylo řečeno, že se vlastně jedná o laboratorní zvíře, přešlechtěného krátkověkého tvorečka, vlastně takové nedužátko. Máme prý počítat s tím, že moc dlouho nevydrží.. Jak dlouho tedy vlatně žijí? Půl roku, rok, možná rok a půl? Soptík se tvářil vcelku normálně. Zařadil se mezi chlupáče a byl radostně komunikativní. Z hubené kostřičky s "přeštípnutým" krčkem vyrostl krásný svalnatý hrošík - radost pohledět. Dobře prospíval i jeho bratříček v CHS AndyMar u Kroftů, ovšem po pár měsících od nich přišla smutná zpráva - jejich skinny sameček "vychladl". Doslova. Byl úplně v pohodě, radostně hopkal, odešli na nákup, vrátili se, morče bylo chladné, dožívalo, zahřívání nepomohlo, prostě konec. Zatrnulo mi, ze Soptíka byl mezitím již rozmazlený domácí mazlík, samečky jsme takto rozdělili po dohodě do dvou chovů, tehdy to byla ještě naprostá rarita, aby byla záloha, kdyby se s jedním něco stalo, a teď již je tu pouze Soptík! Sehnat samičku byl problém, šlo to ze zahraničí, ale čekací doba byla dlouhá. Na barvě tehdy nezáleželo, získat jakékoli skinny morčátko bylo terno. Když se nám tedy na jaře 2005 podařilo získat i samičku, jmenovala se Perla, naše radost nebrala konce. Máme nevěstu pro Soptíka, až dospěje, budou miminka! To byla událost! Jenže když se člověk na něco moc těší, obvykle to nevyjde. A rok 2005 na katastrofy opravdu skoupý nebyl! Začalo to tím, že jsme na počátku roku vyhořeli, a ztratili jsme tak střechu nad hlavou. Doslova. To, co zbylo z horního patra našeho mezonetu, se muselo strhnout, a tak se stavělo znova. S odstupem času mohu říci, že vlastně vše dobře dopadlo - vše se znovu opravilo, postavilo, ale hlavně - v průběhu požáru se žádnému z živých tvorů nic nestalo, vyjma pychické újmy nás lidí. Zvířátka to zvládla, hasiči je vynesli ještě včas. Oheň se k nám šířil z vedlejšího domu, a tak byl naštěstí ještě čas na jejich záchranu. Pejsek, želva,  boxy s morčátky - vše bylo včas přemístěno do bezpečí. A nutno říci, že nám jeden z hasičů zachránil i rybičky v akváriu, klobouk dolů! Potom se ale již oheň rozšířil - a začalo peklo! To je ale již úplně jiný příběh a s naším vyprávěním o věku skinny morčátek souvisí jen okrajově.
Z našeho bytu se stalo staveniště a morčátka žila v bytě naší babičky, do kterého se oheň naštěstí nedostal. Byl to takový azyl nás všech a já jsem k ní často ze staveniště odbíhala. No a jak se tak mluvilo s dělníky, kteří nám znovu stavěli náš byt, o všem možném, přišla řeč i na morčátka. Pánové na stavbě projevili přání vidět Soptíka. Předesílám, že již bylo prakticky léto, rekonstrukce trvala dlouho. Přesto jsem Soptíka zabalila do ručníku a nesla jsem jim ukázat ten náš drahocenný poklad. Soptík se očividně bavil a sklidil zasloužené ovace, Říkali, že je krásný, že vypadá jako malý hrošík. Odnesla jsem ho zae zpátky k babičce, kde hned vesele pobíhal v boxu a bral si zeleninu. Bylo proto pro nás všechny naprostým šokem, když mě babička asi hodinu poté volala, ať hned přijdu, že je Soptík nějaký divný. A Soptík opravdu byl úplně matný, chladnul.. Honem jsem ho zahřívala, třela jsem ho, jenže za pár okamžiků mi v ruce zůstalo jen bezvládné tělíčko. Když jsem se ubrečená vrátila zpátky na stavbu, nikdo tomu nechtěl věřit. Vždyť všechny tak pobavil, dokonce projevili zájem o jeho potomky. Soptík pro nás byl milovaný domácí mazlíček a jeho naprosto šokující odchod nás tvrdě zasáhl. A já jsem si v té chvíli říkala, že jestli skinny morčátka budou takto umírat, tak to že je snad ani chovat nechci. Že odejdou ve chvíli, kdy si na ně člověk zvykne. Soptík odešel stejně jako jeho bratříček, jen o pár měsíců později. Říkali jme tehdy, že vychladli.

(Další pokračování dle časových možností - teď jdu krmit morčátka :).)

V době, kdy k nám přišel Soptík, dcera chovala morčátka plemene anglický rex a její CHS se jmenovala VELVET. První potomci po Soptíkovi byla genová morčátka, která vznikla právě křížením s rexíky. Soptík byl zřejmě "svlečená" rozeta, první naše genová morčátka byly rozety.
Když Perla dospěla, dostala jako ženicha Soptíkova syna Bivoje, genového rozeťáka, bílého, modrookého. Perla byla bílá červenooká. Byla to skvělá samička, úžasná matka. Měli jsme nesmírné štěstí, její první vrh se maximálně vydařil - jednou jsme po našem příchodu domů v boxu objevili čtyři bílá červenooká miminka, dva kluky, dvě holčičky, naše tři první skinny morčátka a jedno genové. Díky Perle proběhlo vše bez problémů, včetně kojení. Mláďata byla, velká, kvalitní. Jeden ze samečků později spoluzakládal chov skinny morčátek v Polsku, snad to bylo dokonce první skinny morče, které tam měli.

Úspěch nás povzbudil, a tak jsem se přece jen po prvotním neúpěchu rozhodla pro chov skinny morčátek. Vznikla CHS SKINNY VELVET. Naším chovatelským cílem bylo udělat z tohoto neobvyklého morčecího plemene, z těch údajně choulostivých a krátkověkých chudinek zdravé, životaschopné jedince s vlastnostmi obvyklých morčat. Naštěstí jsme měli kvalitní, odolnou Perlu, která nám dala velmi dobrý základ pro  další chov. Pečlivým výběrem a postupným šlechtěním se nám podařilo získat opravdu zdatná skinny morčátka a společným letitým úsilím spolu s dalšími chovateli a milovníky tohoto plemene je rozšířit do povědomí široké veřejnosti. Je úžasné, kam až jejich chov za cca deset let pokročil, jak krásné jedince je možné vidět na výstavách, kolik barev se podařilo vyšlechtit. Skinny morčátka dnes již nejsou pouhou raritou v chovech několika chovatelů, dostali se do povědomí mnoha lidí i mimo chovatelskou obec a čím dál více rodin si je pořizuje jako domácí mazlíčky. No a prakticky vždycky padne otázka: "Jak dlouho vlastně skinny morčátka žijí?"

Nová kapitola - ještě trocha teorie:
V této nové kapitole se budeme snažit o tom zjistit co nejvíc. Proto vznikla anketa, kde se vás na to ptáme. Z výsledků máme obrovskou radost.
Potvrzuje se, že věk skinny morčátek se postupně prodlužuje. Troufám si ovšem tvrdit, že není morčátko jako morčátko. Určitě hodně záleží na tom, jaké má předky, jaký základ do vínku dostalo. Sami ze zkušenosti víme, že jsme sice měli vzhledově krásná morčátka z dovozu, která se ale bohužel nedožívala vysokého věku. Umírala v plné kráse, poměrně náhle, příčinou bývalo srdeční selhání. Stálo by asi za to i toto téma zpracovat, domnívám se, že i morčátka si nesou určitou dědičnou dispozici k chorobám. Z jiného okruhu byla morčátka, která  "vydržela všechno". Byla to ta naše, původní, odchovaná přes rexíky. Opravdu byla dlouhověká. Myslím si proto, že takovéto "šlechtění" má rozhodně smysl. Do chovu vybíráme morčata silná, zdravá, z jejich potomků opět ta nejlepší. No a z jiných chovů si též vybíráme kvalitu. Opět jsme do chovu zařadili novou krev - chlupatá morčátka, která nám znovu oživí chov skinníků.
Teď již můžeme s jistotou tvrdit, že skinny morčata nejsou žádné chudinky. Při odpovídající péči jsou to plnohodnotná morčátka, která vám mohou dělat radost poměrně dlouho. Při jejich pořizování doporučujeme vybrat si prověřené chovy, kde máte přece jen větší jistotu, že se morčátkům dostalo náležité péče na profesionální úrovni. Pokud morčátko nemá průkaz původu, nebo si ho vybíráte v hobby chovu, žádejte alespoń výpis předků, zajímejte se o původ vašeho budoucího mazlíčka. I když s ním nepláujete žádný další chov či výstavy, určitě vám udělá radost i jednání na úrovni či rady do začátku, které vám zkušení chovatelé či milovníci tohoto plemene rádi poskytnou. Pokud váš mazlíček onemocní, nebo s ním řešíte jakýkoli problém, považujeme za naši povinnost poradit, jak postupovat dál, případně doporučit vhodnou veterinární ordinaci. Zájem  o morčátko z našeho chovu určitě nekončí jeho prodejem. A pokud vím, bývá to tak zvykem u všech zodpovědných chovatelů. Takováto zpětná vazba je důležitá i pro samotného chovatele - je dobré mít přehled, jak si vaše morčátka "ve světě" vedou, jak se jim daří, občasná zpráva či foto jistě každého potěší. Vždyť chov má být především o radosti, a to nejenom z chovu samotného, ale i ze vzájemných kontaktů s dalšími milovníky neodolatelných naháčků.

A teď již k věci: "Kolika let se dožilo vaše skinny morčátko?" 
Především děkujeme všem, kteří se ankety zúčastnili a přispěli svými hlasy k tomu, že je možno z daného materiálu zpracovat následující.

Do dnešního dne (16. 3. 2013)  máme přehled o tom, kolika let se dožilo 78 vašich morčátek.
Dozvěděli jsme se následující:
9 z těchto morčátek bylo krátkověkých, nedožilo se ani jednoho roku. Nevíme sice, co se jim stalo, přesto děkujeme všem přispěvatelům do ankety, že jste se s námi o tuto smutnou zkušenost podělili.
Dlouho nežilo ani dalších 6 z těchto morčátek, jejich úhyn udáváte mezi 1- 2 roky.

Následně jsme se dozvěděli, že prakticky stejný počet morčátek se dožil 2 - 3 let (16), 3 - 4 let (17) či
4 - 5 let (13).
No a potom tady máme zprávu, která nás vysloveně potěšila: 7 morčátek bylo dlouhověkých, těšili jste se z nich 5 - 6 let. 
No a na závěr něco, co jsme ani nečekali. Více než šesti let se dožilo deset z celkového počtu morčátek!!! Jen škoda, že se nepřihlásil ani jeden z jejich majitelů, určitě bychom se chtěli dozvědět co nejvíce o životě těchto rekordmanů, např. zda se jednalo spíše o samečky či samičky, z kterých pocházeli chovů, jak byli krmeni, zda žili v chovech či jednotlivě jako mazlíci. Určitě bychom rádi viděli jejich fota atd.. Tak pokud budete číst tento text a budete ochotni nám o vašem morčátku předat takovéto informace, prosím, ozvěte se nám ( Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ). Mohou se ozvat i ti z vás, kteří mají takto dlouhověké skinny morčátko, které ještě žije, slyšeli jsme, že někdo vlastní skinníka, kterému je již více než sedm let.

A na závěr ještě pro větší přehlednost tabulka:

Z celkového počtu 78 skinny morčat se dožilo:

Méně než rok: 9
1 - 2 roky:       6
2 - 3 roky:     16
3 - 4 roky:     17
4 - 5 let:        13
5 - 6 let:          7
Více než 6 let: 10

Pokud budete nadále přispívat, údaje v tabulce budu průběžně doplńovat. Z výše uvedeného jsme zjistili, že skinny morčátka obvykle žijí 2 - 5 let, přičemž nejvíce jich je ve skupině 3 - 4 roky. Ovšem  je vidět, že věk morčátek se neustále prodlužuje, 4 - 5 let již není žádná výjimka a 17 morčátek nad 5 let je výsledek přímo úžasný. Gratulujeme!

 

Na prodej

Anketa

Kolika let se dožilo vaše skinny morčátko?
 

Počítadlo přístupů

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes349
mod_vvisit_counterVčera524
mod_vvisit_counterTento týden1272
mod_vvisit_counterMinulý týden2346
mod_vvisit_counterTento měsíc2938
mod_vvisit_counterMinulý měsíc11981
mod_vvisit_counterVše1454822

Online (20 minutes ago): 9
Vaše IP: 3.235.74.77
,
Dnes: Čec 08, 2020

Copyright 2009 by MaraXa