26. 3. 2011 Všechny novinky, např. o tom, jak se dnes Yanně narodila miminka, jak to zvládá "Sešívánek" z vrhu V5 a jak krásně prospívají kluci z vrhu W5, najdete u jednotlivých vrhů. No a protože naše CHS již naplnila svůj stav a obohatila se o mladou nastupující generaci, budeme se s Vámi nadále již konečně o naše odchovy dělit. Přednost budou mít ti, kteří u nás již mají morčátko zamluvené, pokud mezitím neztratili nervy a nepořídili si již skiníka jinde. Upřednostňujeme zájemce, kteří dokáží ocenit kvalitu a pěkný rodokmen - výsledek dlouholetého chovatelského úsilí. Sem tam se u nás ale také roztomilý mazlíček, vhodný spíše do hobby chovu, najde :). Prostě i těm "šlechticům" se někdy dětičky nepovedou tak, jak by se dalo očekávat (myslím spíše barevně). Pevně doufáme, že morčátkům v každém případě najdeme domov, kde o ně bude dobře postaráno, jsou odmalička rozmazlovaná a velice bolestně se nás dotýká, když morčátko z naší CHS někde strádá. Bohužel se to již stalo. Naštěstí je většina našich odchovanců v krásných domovech, máme o nich zprávy a jejich majitelé je náležitě hýčkají. Ještě několik vrhů v dohledné době očekáváme, netroufám si ale předem odhadnout, jak vše dopadne. Zatím se samičky zdají být zdravé a spokojené. |
19. 3. 2011 Když jsme dnes jeli na pohotovost zachraňovat jedno z našich maličkých morčátek - a byli jsme otřeseni jeho hlubokou, rozšklebenou tržnou ránou, kterou mu nečekaně způsobila rozlícená samice (více o tom v kapitole Odchovy 2011, vrh V5), připomnělo nám to zážitek z mládí. Bylo to před mnoha lety, právě na Josefa, kdy se náš kamarád, trochu již posilněný alkoholem, ošklivě zranil. Chtěl "obejít" několik lidí přes sedací soupravu, za kterou bylo okno. Zavrávoral - a pozadu do něj spadl, ve čtvrtém patře! Naštěstí nepropadl, ale sklo mu přeřízlo oba svaly na rukách, pod rameny, bylo to moc ošklivé. Na jedné ruce byla rána obrovská, rozšklebená. V první chvíli netekla krev, brzy ale začala. Zaškrcovali jsme ručníky.. Kamarád se bouřil, vážnost situace si vůbec neuvědomoval, bolest ještě necítil. V bytě nebyl telefon, mobily neexistovaly. Doslova jsme přinutili taxikáře, aby ho naložil, nechtěl, že si sedadla potřísní krví.. Do nemocnice jsme dorazili včas, hřála nás slova doktorů, že o chvíli později - a ruka se nedala zachránit. I ztráta krve byla obrovská. Ale kamarád byl chlap jak hora, vše přestál, vše se téměř zázračně zahojilo.. Je to neporovnatelné srovnání, já vím - ale mám v povaze "zachraňování".A doufám, že když se to na Josefa kdysi podařilo u stokilového kamaráda, že bude Josef dneska držet stráž i nad tou 140 g vážící "myškou". Držte palce!
"Sešívánek" 20. 3. 2011 A ještě zpráva na závěr. Zatímco jsem psala tuto vzpomínku a přirovnání, porodila Ghana tři zdravá miminka! Podrobnosti v brzké době v kapitole Odchovy 2011, vrh W5!
Ve stejný den, 19. 3. 2011, k nám na návštěvu přibyla samička BRIKETKA ze spřátelené CHS Z KOUZELNÉ POHÁDKY. Naštěstí je to moc hodná, snášenlivá samička a nepůsobí nám žádné problémy. BRIKETKA, foto 19. 3. 2011, váha 870 g |
|
22. 2. 2011 TĚŠÍME SE NA OTELLA Již od neděle je na cestě náš nový sameček Otello, kterého pro naši CHS schraňovala na Slovensku paní Silvia Poláková z CHS MiniZOO u Garfilda. Momentálně máme od slečny Zapletalové (CHS Skinny Framon), která ho převzala, nechala v Ostrově u Macochy zaregistrovat a nyní s ním přebývá v Hradci, zprávu, že Otello je v pořádku a má velkou chuť k jídlu. Zítra odpoledne by měl být konečně v Praze u nás. Tímto děkujeme všem zúčastným za báječnou spolupráci a všechny překonané překážky. Na Otella jsme již moc zvědaví! 23. 2. 2011 Otello je tady a cpe se v boxu! Vypadá, že ho nic nerozhází. Je to pěkné, komunikativní skinny morčátko. A velký cestovatel! Sice se nejprve schoval do sena, uši dozadu, a trochu se bál, ale zatímco jsme si povídaly se slečnou Zapletalovou, která cestu perfektně zvládla a v pořádku Otella předala, nevydržel to a přece jen prozkoumával okolí. Chuť k jídlu ho naštěstí neopustila - a žravá morčátka jsou nám sympatická - takže je to všechno v pořádku : Nám se líbí Otello - a Otellovi se zřejmě docela líbí u nás. I když mám pocit, že by se mu líbilo všude, kde by dostal něco dobrého k snědku :). Podrobnější i.nformace zařadíme do kapitoly Chovní samci. Každopádně je Otello vítanou posilou do našeho chovu - skutečně je se všemi našimi morčátky zcela nepříbuzný! Zdravíme na Slovensko paní Silvii a všem zúčastněným děkujeme za perfektně zorganizovanou akci! A na závět ještě pozdrav od hlavního aktéta - Otella:
OTELLO Z MINIZOO U GARFILDA 23. 2. 2011
Ještě se trochu bojí, ale hlavně, že mu chutná! Otello po příjezdu 23. 2. 2011 Poznámka z 25. 2. 2011 Otello je opravdu velice přátelské morčátko. Sice se na jednu stranu bojí, ale zároveň je velice zvědavý a žravý. V boxu je zatím sám, asi se trochu nudí. Vždy má velkou radost, když mě vidí. Doslova na mě juká a poskakuje. Ze všeho, co dostane, má velkou radost. Jen na celer se tvářil trochu nechápavě. Buď mu nechutná, nebo ho možná nezná. Pelíšku se zočátku trochu bál, teď ho pojal jako hračku. Schovává se za něj, podbíhá ho, prostě se zabydluje. Když ho chci chytit, tak se bojí. Trochu se mě dokonce snažil přikousnout, ale domlouvala jsem mu a znovu se o to nepokoušel. Za dva dny u nás přibral cca 35 g. |
3. 2. 2011 ODJEZD KLUKŮ A ÚRAZ NAŠEHO MORČÁTKA
Tak dnes jsme se rozloučili se dvěma milými kluky HARVEYEM OD KAZBUNDY a FABIEM Z DOBRÉ VODY. Odjeli domů do Dobré Vody. Byli moc hodní - dobře vychovaní a slušní k samičkám. Možná až moc "slušní", zdá se, že ze čtyř samiček zabřezla pouze jedna. Ale krytí nebylo hlavním důvodem návštěvy, bylo to jen zpestření - a my se budeme na miminka, která očekáváme již v průběhu února, samozřejmě moc těšit a doufat, že to Nutella dobře zvládne.
HARVEY s ušima dolů, foto 3. 2. 2011
HARVEY OD KAZBUNDY, 902 g
HARVEY S FABIEM - "Je to nervák, tak honem uši pěkně nahoru!" Ano, vlevo je ten krasavec z předchozích fotografíí. On si ale myslí, že více mu to sluší takto. Foto 3. 2. 2011
FABIO Z DOBRÉ VODY, foto 3. 2. 2011, 978 g
FABIO před odjezdem do Dobré Vody
Také máme v CHS jeden nečekaný, vážný úraz(?). Absolutně nevíme, jak se to přihodilo, ale jeden z našich mladých samečků YNX má zlomenou nožičku. Nic podobného jsme ještě nikdy neřešili a je nám naprostou záhadou, jak k tomu přišel. Všimli jsme si toho poté, co začal hopkat po třech. Levou zadní držel zdviženou. Ynx žije v boxu se dvěma stejně mladými kamarády, Willem a Isidorem, jsou to ještě mírumilovná, přátelská a radostná mláďata, nevznikají žádné šarvátky. Jedině hopkají a honí se v seně - že by při tom se nějak zranil? Jsou v plastboxu, kde mají pouze pelíšek, z pevného materiálu je betonová miska, kovová trubička u pítka.... Objednali jsme se na veterinární kliniku a doufali, že má morčátko nožičku pouze nějak namoženou, v nejhorším případě vykloubenou.
YNX 4. 2. 2011 Ynxe před rentgenem uspali, dostal inhalační anestézii. Byli jsme požádáni, abychom se posadili v čekárně, mezitím, co morčátko rentgenovali. Když jsme se vrátili do ordinace, seděl Ynx jak hromádka neštěstí na vyhřívané dečce, třásl se jak osika, přivíral oči a byl úplně studený. Třela jsem mu uši a dala na něj ještě ručník. Mezitím přišel další doktor s vyvolaným snímkem. No a tam to bylo patrné na první pohled - pod kyčelním kloubem zlomená kost! Jak k tomu mohl přijít? Noha není oteklá, otlačená, nic, morčátko po sobě nemá ani škrábnutí! Na klinice se nám pečlivě věnovali, nabízeli operaci. Kost by se musela vyztužit železnou tyčkou, ta by tam již zůstala trvale. Naprosto věříme ve zručnost operatéra, ovšem při pohledu na Ynxe mám strach. Zákrok by trval dlouho, počítáno ne na minuty, ale na hodiny. Úskalí anestézie se nedají odhadnout. Morčátko může mít potíže s tepelnou regulací, chladnout, či se naopak přehřívat. Ještě nikdy takový zákrok u morčete nedělali. Dívám se na maličkého Ynxe. Je to droboučké morčátko, váží něco přes 400 g. Ptám se, zda by nožička nešla nějak zafixovat bez operace. Prý nikoliv, ale pokud ho operovat nenecháme, nebude trpět. Máme ho držet v klidu, aby nohu nenamáhal. Kost sroste, ale morčátko bude asi navždy kulhat. Levá zadní nožička je ta "špatná". Na závěr jsem se zeptala na cenu zákroku. Bylo mi jasné, že to asi nebude malá částka. Odhad byl cca 4500 - 5000 Kč za operaci. V ceně samozřejmě nebyl dnešní rentgen, anestézie či následná péče. Přesto si myslím, že nabídka byla slušná. Vzali jsme si den na rozmyšlenou a odvezli Ynxe domů. Byl přepadlý, unavený. Nějak v nás čím dál tím víc sílilo přesvědčení, že riziko operace (či spíše dlouhé anestézie) nepodstoupíme. Ynx nijak netrpí, do rána se úplně vzpamatoval, normálně žere. Radila jsem se ještě s dalšími chovateli, i jim se to zdálo riskantní. Pro mě je důležité hlavně to, že morčátko se chová normálně, může běhat - rozhodně z něj nebude sedící chudinka - a pokud bude trochu kulhat, bude nám sice líto, že se mu toto přihodilo, ale rozhodně ho nebudeme proto mít méně rádi. Naopak, bude z něj ještě větší mazlík. Tak všichni s námi držte palce, aby kostička srostla co nejlépe! Pokud někdo máte podobnou zkušenost, napište nám! |
|