CHARON SKINNY VELVET
Narozen: 26. 5. 2011 Vrh: CH6 Reg. č.: S 1651/11
Barva: červená s bílou a černou
Matka: Victoria Skinny Velvet Barva: černá - červená - bílá Reg. č.: S 1102/10
Otec: Hannibal Skinny Velvet Barva: černá - červená - bílá Reg. č.: S 1098/09
Foto ze dne: 26. 11. 2012 Váha: 743 g (14. 9. 2011), 1219 g /26. 11. 2012)
Poznámka ze dne: 16. 9. 2011 Tak přece jen to vyšlo! Nádherný Hannibal nebyl nikdy moc plodný samec. V žádné potomky z jeho strany jsme již nedoufali. Byl to již trochu neduživý stařík. Proto jsme k němu dali Victorii, samičku, která po předchozím vrhu těžce onemocněla. Měla zápal plic, byla na tom tak špatně, že již ležela na boku mezi zahřívacími láhvemi. Byla chladná, nedýchala. Už asi nežije, myslela jsem si - a vyndala jsem ji z boxu. Přece jen jsem ale ucítila slaboučký tlukot srdíčka. Zahřívali jsme ji a masírovali, ožila nám, byl to zázrak. Krmili jsme ji stříkačkou, píchali dlouho ATB. Dostala se z toho bez následků, jen velice pohubla. Chuť k jídlu měla ale náramnou. Po této události jsem ji již chtěla vyřadit z chovu, tak jsem ji přidala do boxu ke klidným důchodkyním. Bylo ale po klidu! A byla to právě Victoria, která rozpoutávala "líté boje." Nejinak tomu i bylo při každém pokusu dát ji k ženskému osazenstvu naší CHS. A tak mi napadlo dát ji k již dlouho "neplodnému" staříkovi Hannibalovi. Oba se od počátku tvářili nadmíru spokojeně. Hannibal ožil - žil totiž sám, protože ke stáru začal být nesnášenlivý a nikoho vedle sebe nesnesl, samička se mu ale na první pohled líbila. Victoria se uklidnila a opět zkrásněla. Po nějaké době se mi zdálo, že se Victorii vybouli bok a myslela jsem, že se jí udělal absces po píchání ATB, nebo že jí prostě něco je. Byla jsem z toho smutná. Tolik úsilí jsme věnovali její záchraně - a jí roste asi nádor!! Mně to opravdu vůbec nenapadlo! Považovala jsem to za nemožné! Vždyť stařík Hannibal mohl špatně na zadní nohy, a i v mládí téměř nebyl plodný! Nemožné se ale stalo skutkem a Victoria přivedla bez sebemenších potíží v květnu na svět tři miminka - Chmuru, Chiméru a Charona! Pečlivě je kojila, po porodu ani nepohubla a se svými dcerami nyní vesele hopká v boxu. Hannibala již nemáme -od léta spí svůj věčný sen na chatě pod borovicí. To, že se s námi rozloučil třemi krásnými potomky považujeme skutečně za zázrak!
Charon 26. 11. 2012, váha 1219 g
Charon odešel náhle, z plné síly na akutní dýchací potíže 13. 1. 2013. Překvapilo nás to, byl to takový radostný, čilý sameček. Někdy si myslím, zda nejsou nemoci u morčátek trochu dědičné, jeho předci odcházeli podobně - u Oda kdysi zjistili slabé srdíčko a výpotek u srdce. I Charonova maminka Victorie na toto trpěla. U Charona tento stav trval dva dny. Po lécích to ale již vypadalo dobře. Komunikoval, bral si ode mě i jídlo, zdálo se, že vše se zase upraví. Potom to přišlo náhle - začal lapat po vzduchu a vlastně během několika okamžiků byl konec. Ani se mi tomu nechtělo věřit, stále vypadal jako živý. Nebyl nijak vyhublý, nevypadal nemocně, ani nebyl chladný.
Stejně to byl zázrak, že jsme ho měli - viz výše. A naštětí se stihl i rozmnožit. Máme po něm krásné potomky, i když tento přímý potomek nádherného Hannibala a Victorie nám bude určitě chybět. |
ZUZA SKINNY VELVET - mládě
Narozena: 8. 9. 2011 Vrh: Z6 Reg. č.: S 1666/11
Barva: červená
Matka: Elvíra Skinny Velvet Barva: aguti zlatá - červená s bílou Reg. č.: S 1107/10
Otec: Ynx.. Barva: oranžová Reg. č.: S 798/10
Foto ze dne:
Poznámka ze 14. 11. 2011 Pěkná červená holčička, zatím mládě. Se svými oranžovými sestřičkami Zeldou a Zewou si zatím pod dohledem maminky Elvíry užívá bezstarostné dětství.
Zuza, listopad 2011
Zuza 4. 1. 2012, váha 736 g
Poznámka z 9. 1. 2013 Samička Zuza nás opustila v lednu 2013, ve chvíli, kdy jejím dvěma krásným miminkům bylo teprve čtrnáct dní. Vše se zdálo být v naprostém pořádku, ona i mláďata dobře prospívali. Potom ale přišel nešťastný průjem a velké vyčerpání. I když se průjem podařilo zastavit a dávali jsme podpůrné léky, samička chladla a již se nevzpamatovala. Mláďat se ujala Amanda, ale nekrmí je. Dokrmujeme "borisovkou". |
|
GELB SKINNY VELVET
Narozen: 9. 10. 2007 Vrh: G2 Reg. č.: S 0806/09
Barva: krémová
Matka: Grace Skinny Velvet Barva: bílá, červené oči Reg. č.: S 688/06
Otec: Monti Skinny Velvet Barva: aguti šedá - krémová Reg. č.: S 1095/09
Foto ze dne: 17. 10. 2009 Váha: 1120 g (17. 10. 2009)
Poznámka: Kdysi jsem volila, zda si ponechat krémového samce jménem Yellow - jel nakonec do Německa, či Gelbíka. Trvalo mi to týden, a dodnes se mi po tom přátelském ušatci stýská. Když je prodáváme rovnou z "hnízda", je to v pořádku, ale běda, když na nás již jukají, panáčkují, pískají a pod. Tak mi, promiň, Gelbíku, že místo, abych psala o tobě, vzpomínám na Yelouška. Prodej je pro mě stále nejproblematičtější součást chovu.
Poznámka z 20. 10. 2010 Gelb se odstěhoval k naší babičce mezi mazlíky a dělá společnost starému genovému samečkovi Ctiradovi. My se na něj totiž opravdu zlobíme. V létě pokousal našeho hodného, důvěřivého Xanadu tolik, že ten i po dlouhém léčení podlehl abscesům. A stejně tak jsme přišli i o Arnolda. Nevíme, proč Gelb začal být tak agresivní. Sám se ale potom trápil, pískal v boxu, nechtěl být sám. Našel azyl u dříve dost nesnášenlivého Ctirada - tiskne se k němu a je jak beránek. No je to asi naše vina, co se stalo, necháváme našim morčátkům dost volnosti - ale Gelb se předtím choval snášenlivě, takže nikdo z nás takovou změnu v jeho chování nepředpokládal - Gelb prostě přeskočil do vedlejšího boxu a oba kamarády ošklivě pokousal.
Poznámka ze 17. 10. 2011 Gelb ukončil svůj morčecí život 15. 10. 2011 V závěru života byl již slabý a špatně udržel tělesnou teplotu. Nějakou dobu pomohla vyhřívací dečka. Vždy ještě "naskočil". Poslední den svého života měl ještě velkou chuť k jídlu. Potom si prostě lehl - a vychladl. Gelb byl rváč, ale zároveň velmi vnímavý a zábavný společník. Bude nám chybět.
A ještě dovětek z 30. 12. 2011. Často se nás ptáte, kolika let se skinny morčátka dožívají. Děláme si určitou statistiku - je zajímavé, že po některých předcích se dožívají více, z jiných zdrojů méně let. Zdá se, že existuje i něco jako dědičná dispozice k určitému typu onemocnění. Gelb je z pěti sourozenců - čtyři morčátka z vrhu jsme si nechali. A to jsem je jako miminka přikrmovala "borisovkou", vstávala k nim v noci, ani jsme neodjeli na dovolenou, než jsem je vypiplala: Gerda, Graciella, Gracián, Gelb a Gremlin - ten jediný od nás odcestoval do Německa a nic o něm bohužel nevíme. Ale Gerda, Graciella a Gracián jsou stále u nás. Gerda byla jednou nemocná, hlavičku od té doby nosí trochu do strany a na zádech má tukovou bouličku - ani jedno jí však nevadí v jejích aktivitách. I Graciella, nejmenší mládě z vrhu, o které jsem měla pochybnost, zda vůbec přežije, se stále těší pevnému zdraví. O zvídavém Graciánovi ani nemluvě. A myslím si, že kdybychom u Gelba nemuseli léčit abscesy, které si přivodil svou nesnášenlivou povahou - pral se i na "stará kolena", tak tu ještě s námi byl také. Tato morčátka měla opravdu dobrý základ.
Gelb |
GERDA SKINNY VELVET
Narozena: 9. 10. 2007 Vrh: G 2 Reg. č.: S 0830/09
Barva: bílá, červené oči
Matka: Grace Skinny Velvet Barva: bílá, červené oči Reg. č.: S 688/06
Otec: Monti Skinny Velvet Barva: aguti šedá - krémová Reg. č.: S 1095/09
Foto ze dne: 22. 10. 2009 Váha: 1107 g (22. 10. 2009)
Poznámka: Velká, šikovná samice. Člověk by ani neřekl, že je to sestra drobné, křehké Gracielly. Odpočívá po letním vrhu. Škoda, že se ti bílí momentálně líbí méně než morčátka tmavá. Gerda se v boxu mezi tmavými morčaty krásně vyjímá. V nabídce je její dcera Quinta.
2. 2. 2010 Chovatelský záměr přidat Gerdu k bílému Cyrilovi a Xaře nevyšel, proto je opět se sestrou Graciellou u Ramona a léčí si šrámy, které jí uštědřila Xara v boji o Cyrila (ten se krčil v rohu).
Gerda
20.7. 2012 Dnes nás opustila ve věku nedožitých pěti let Gerda. Je nám to moc líto, do našeho chovu neodmyslitelně patřila. Měla ale nádor, který ji nikterak netrápil a se kterým žila již dlouho. Operace by byla riskantní. Kdyby se nešťastnou náhodou Gerda nezranila přímo v místě nádoru, asi by tu s námi byla dál. Léčba ale nepomáhala, rána se nehojila, a i když Gerda do poslední chvíle přijímala potravu a zdálo se, že nikterak netrpí (např. bolestmi), začala strádat tělesně. V posledních dnech ztrácela kondici a tělesnou teplotu, byla "bledá" a slabá. Přesto ještě večer měla radost z papriky a pochutnala si na čerstvé travičce a bylinkách. Byla ale již celkově pomalejší, snad poprvé v době krmení nestála na zadních a zvědavě nevyhlížela z boxu. Ráno již nebyla.. Přestože odešla pokojně v úctyhodném morčecím věku, je mi z toho opravdu smutno, vždyť s námi byla tak dlouho. Máme ještě jejího bratra Graciána - ale vždycky jsem si myslela, že to bude právě zdatná Gerda, která tu s námi zůstane ještě dlouho.. Bohužel to dopadlo jinak. |
|
