20. 2. 2012 VRH E8 ELVÍRA SKINNY VELVET + YNX
Dvě březí samičky, Elvíru a Isabellu, jsem pro jistotu od sebe oddělila, abych neriskovala, že by se při porodu rušily, požíraly společně placenty, a tak třeba byl předčasně vyvolán porod u samičky, která ještě rodit nemá, prostě Elvíra osaměla ve velkém boxu a okázale se tam nudila. Dostala vypraný pelíšek, což jí trochu náladu spravilo, no a potom již jen posedávala. Byla již obrovská, jedna noha jí dokonce začala vybočovat. Kolik těch mláďat vlastně bude?! Chodila jsem ji kontrolovat i v noci, ona si ale samozřejmě vybrala chvíli, kdy jsem měla návštěvu. Já to věděla!! Ovšem první pohled do boxu byl zajímavý. Elvíra v něm vůbec nebyla!
V boxu ležel pouze pelíšek!
Stejně jako já tušíte správně, že obrovská březí samice sotva mohla z velkého boxu vyskočit :).
Jsou tam! Jedno mládě bohužel není vyndané z obalu, ale ostatní jsou živá!
Vrh E8 se představuje!
E8 - 1, červená samička, foto 21. 2. 2012, váha 78 g (porodní váha 83 g)
Foto 26. 2. 2012, váha 100 g - není na prodej
EUFORIA, červená samička, foto 13. 3. 2012
E8 - 2, sameček, aguti zlatá s červenou, foto 21. 2. 2012, váha 83 g (porodní váha 94 g)
Foto 26. 2. 2012, váha 90 g
Emanuel, sameček aguti zlatá s červenou, foto 13. 3. 2012
E8 -3, sameček, snad čoko s oranž, foto 21. 2. 2012, váha 71 g (porodní váha 77 g)
Foto 26. 2. , váha 91 g - předběžná rezervace
Emil, sameček - stále se domnívám, že se jedná o kombinaci barev čoko a oranž
(v porovnání s bratříčkem, který je aguti zlatá s červenou, jsou barvy zcela jiné - ale stále ještě se mění). Foto 13. 3. 2012
E8 -4, samička, černá s červenou, foto 21. 2. 2012, váha 86 g (porodní váha 90 g)
Foto 26. 2. 2012, váha 109 g
Evita, samička černá s červenou, foto 13. 3. 2012
REZERVACE
A měli ještě bratříčka:
Byl překrásný - měl krásně oddělenou oranžovou barvu od bílé, uši jako slůně. Škoda, samice to prostě nestihla. Váha 77 g.
Je zajímavé, jak byl tento vrh různorodý - barevně i ochlupením.
Samice je hladová - vylézá zpod pelíšku shánět potravu. Ale miminkům "poručila" nevylézat. Tento vrh proto nazývám "skrytý".
13. 3. 2012 Dnes se mi podařilo zachytit, jak Elvíra učí pít mláďata z napáječky a jak jim to názorně předvádí. Bylo to opravdu zábavné.
Elvíra již chtěla miminka odstavit, ale opět byla "přemluvena" ke kojení.
Potom odvedla děti k napáječce. Skutečně to vypadalo, že se jim snaží říct: "Dejte mi již pokoj a pijte konečně vodu".
No a miminka to opravdu začala jedno po druhém zkoušet. Tomuhle chlapečkvi to ale chvíli trvalo, než pochopil co a jak, napáječku spíš jakoby očichával.
A tak Elvíra svým potomkům znovu předvádí, jak na to. |
20. 2. 2012 VRH D8 UNIVERSE Z DOBRÉ VODY + OTELLO Z MINIZOO OD GARFILDA
Uf, to jsem si oddychla, když jsem viděla vcelku radostnou Uninku a kolem ní čtyři živé příšerky. V posledních dnech totiž již byla tato drobná samička jako koule a seděla jako kvočna na vejcích. Zdálo se, že i drží dietu, prostě jsem si již moc přála, aby už konečně porodila. No a čekalo vás se mnou víc - na bílá miminka. Zda Universe splnila vaše očekávání, to opravdu netuším. Já jsem se ale opravdu musela smát, když jsem ty plivníčky viděla :). Teprve se ukáže, do jaké krásy porostou, ale takovýto vrh jsme snad opravdu ještě neměli! Ani ještě nevím, zda se všechna miminka udrží, jsou drobnější, zatím ale čilá. Pobíhají za maminkou a derou se k cecíkům. Tak vám tu rodinku musím také představit.
Uninka to zvládla. Foto 20. 2. 2012
Pozn.: Všechna miminka jsou již předem rezervovaná.
D8 - 1, sameček, foto 21. 2. 2012, váha 73 g (porodní váha 79 g)
Sameček 26. 2. 2012, váha 98 g
D8 - 1, sameček. Zatímco holčičky již ouška spouští krásně dolů. strašpytel kluk ještě trucuje :). Foto 22. 3. 2012, váha 269 g
D8 - 2, samička, foto 21. 2. 2012, váha 74 g (porodní váha 77 g)
Foto 26. 2., váha 101 g
D8 - 2 samička 22. 3. 2012, váha 265 g
D8 - 3, samička, foto 21. 2. 2012, váha 84 g (porodní váha 83 g)
D8 - 3 26. 2. 2012, váha 103 g
D8 - 3. Samička dnes odvážně sklopila ouška. To je změna! Foto 22. 3. 2012, váha 284 g
D8 - 4, samička, foto 21. 2. 2012, váha 62 g (porodní váha 65 g)
Tak specielně tomuhle stvořeníčku budu moc držet palce!
Samička D8 - 4 váží 26. 2. 100 g, úžasné!
D8 - 4, foto 22. 3. 2012 Neuvěřitelná proměna očklivého kačátka v krásnou labuť!
Samička ještě jednou zprava. Ani se mi tomu nechce věřit! (Foto 22. 3. 2012, váha 250 g)
24. 2. 2012 - večerní pastva. I miminka již dokáží ocenit krásně voňavé seno.
24. 2. 2012 - Uninka se vzorně stará a miminka prospívají. I ta nejmenší holčička se statečně drží.
Vrh D8 27. 2. 2012
Vrh D8 27. 2. 2012
Poznámka z 9. 3. 2012: Všem zájemcům se omlouváme, ale miminka z tohoto vrhu jsou již všechna rozebrána. A zpráva pro budoucí majitele: Miminka dnes po čištění absolvovala stěhování do většího boxu, Krásně rostou a pět morčátek se již do menšího špatně vešlo. Zatím se trochu bojí a drží se mámy "za sukně" - a hlavně též za cecíky. Je úžasné, jak tato drobnější samička vše v klidu a bezproblémově zvládá. Pdívejte se na následující fotografii, jak ty své "strašpytly" uložila k spánku:
Vrh D8 se ukládá k spánku :). Foto 9. 3. 2012
Uninka vede miminka na obhlídku boxu. Skutečně šli všichni takto v zástupu několikrát kolem!
Foto 10. 3. 2012
Uninka a vrh D - dopolední siesta poté, co snědli zeleninu, seno do posledního stébla - a v mističce zůstalo na dně:). Dnes jsou jim tři týdny. Foto 12. 3. 2012
Hladový vrh D8 - no už to běžím napravit, a to je teprve dopoledne! Foto 12. 3. 2012 |
12. 2. 2012 VRH C8 MADONNA SKINNY VELVET + TARAS
Celý víkend trvalo gruntování v naší CHS. Morčátka byla ve vyčistěných boxech vynesena ze své místnosti - a tam se vše vystříkalo, vydesinfikovalo a ozářilo horským sluncem. Toto jsme dělali proto, že se nám v boxech začaly množit miniaturní mušky. Vyhledávají vlhké prostředí - a problém byl v tom, že jsme neuhlídali box, do kterého nekontrolovaně vytékala napáječka. No a kapajících napáječek se našlo hned několik. Nestačilo boxy pouze vyčistit. Mušky číhaly na svou příležitost - a okamžitě lezly do boxů suchých, čerstvě vyčištěných. Tak jsme to museli vzít box po boxu následovně: Z boxu jsme vyndali morčátka a dali je do náhradního boxíku. Původní box, s muškami, jsme zakryli, vynesli ho ven z bytu - a tam jsme ho vystříkali sprayem proti hmyzu. Potom teprve jsme ho "vykydali" a následně vydesinfikovali Savem. Na závěr vymyli vodou s Jarem a vyleštili. Do takto vyčištěného boxu teprve přišla morčátka (ostříhala jsem v mezičase všem drápky a zvážila je), ale zatím se nevrátila do své místnosti, boxy zůstávaly, kde se dalo. Takto jsme postupovali až do vyprázdnění morčecí místnosti. V té se na závěr manžel s muškami zavřel a dal jim co proto. Vše jsme omyli, vyčistili a na závěr osvítili horským sluncem.
Práce to byla hrozná, vše ale zářilo čistotou - a ten dobrý pocit! To vítězství! Deset nových napáječek bylo nasazeno na boxy - a ty se vracely na svá místa. No a v té změti boxů naskládaných na sebe manžel objevil nová miminka! Respektive na mě volal: "Pojď sem, tady ta mláďata nějak divně leží!" Chudinky miminka, narodila se do takových zmatků. Opravdu každé leželo jinde, ale obě - holčička 112g a chlapeček 95 g - byla živá. I když holčička se mi zdála trochu chladnější, matnější. V místnosti byla větší zima, než jsou obvykle morčátka zvyklá. Dala jsem jim napít vodu s Glukopurem, hned sáli. Maminka se jich moc nevšímala, byla rozrušená. Kvečeru se to ale srovnalo a další den jsem již obě mláďata viděla pod maminkou u cecíků. Vše se zdálo být v pořádku. Hodně mě proto mrzelo, když jsem 14. 2. ráno našla holčičku ležet v boxu mrtvou. Takové velké, pěkné mládě. Těžko říct, zda se něco při porodu stalo vlivem těch manévrů, že samička neměla svůj klid, každopádně už se s tím nedalo nic dělat. Tak vlastně oba poslední vrhy byly takové napůl - nejdřív radost, potom smutek. Samičky ale vypadají zdravě a spokojeně. Asi je ty ztráty tolik netrápí. Obě kojí své jedináčky a vše se zdá být v pořádku.
Velké mládě, holčička vlevo, stále polehává opodál
Foto 12. 2. 2012
Chlapeček zkouší cecík. A i když i holčička posléze byla pod maminkou a vše se zdálo být v pořádku, po dvou dnech ráno jsem ji bohužel nalezla bez známek života. Těžko říct, co se jí stalo..
On je skoro zázrak, že Madonna, po všem, co ji potkalo, porodila tak pěkná, velká miminka. Myslím, že na porod neměla klid a že velké mládě zůstalo o něco déle v obalu, že bylo nedokysličené.
Madonna se narodila samičce waco - mláďata byla slabá a neduživá, přesto se jako zázrakem udržela. Prakticky celý vrh ale potom v létě vyhynul na zákeřnou nemoc, která postihla náš chov. Madonnu se podařilo zachránit. Uši ale již nespustila. A myslím si, že nebýt toho generálního úklidu, do kterého se rozhodla rodit, že by to zvládla ještě lépe. I takto je to úspěch.
Tam někde v té změti boxů Madonna porodila. Foto 12. 2. 2012
 
Spokojená morčátka ve vyčištěných boxech - Morčatov 12. 2. 2012 |
10. 1. 2012 VRH B8 HLAVIČKA + GRAND SKINNY VELVET
V pátek, před velkým úklidem naší CHS, jsem si již šla lehnout, ale nějak mi to nedalo, jako bych něco zaslechla. Snad to byl instinkt, že jsem šla ještě jednou do místnosti k morčátkům, i když původně jsem to již na mysli neměla. Ty zvuky nově narozených miminek pozná již zdálky každý chovatel. Hlavička porodila velká, krásná mláďata! Byla vedle ní dvě, pěkně se mrskala - a Hlavička právě pojídala obrovské placenty a zdála se zcela v pohodě. Tak jsem je všechny nechala v klidu a šla Hlavičce a kojícím a březím samičkám připravit ještě noční zeleninovou svačinku.
Viděla jsem, že je vše v pořádku, a tak jsem si říkala, že je ani brát z boxu nebudu, že až ráno. Zvědavost mi ale přece jen nedala. Kolikpak asi váží to obrovské mládě? Vyndala jsem ho z boxu - a bylo po radosti. Něco takového vidím ve svém životě podruhé, bohužel v dost krátké době po sobě. Obrovská kýla! Holčička váží 133 g a důvěřivě se na mě dívá. A já již vím, že jí není pomoci. Druhé mládě, jen o trochu menší, je také holčička. Má chlupatější hlavičku, je v pořádku. Je mi z toho smutno, rázem je po spánku. Mládě s kýlou se chová normálně, uvažuji, zda by pomohl veterinář. Dílo zkázy však dokončuje Hlavička - kýlu odkousne. Je mi jasné, že teď už nic spravit nejde, mládě má vlastně vývod břichem. Jen mě překvapuje, že samička se stále chová vcelku normálně, nenaříká, asi nemá bolest. Teprve druhý den polehává, pomalu chladne, lehá si na bok - a hyne.
Nevím, proč se toto stane, zda samička pupíček špatně ošetří, nebo je to vrozená vada. Každopádně je to škoda.
Druhá holčička i Hlavička jsou naprosto v pořádku.
Takhle to po porodu vypadalo nadějně - a přitom ta krásná holčička vlevo neměla šanci..
Foto 10. 1. 2012
Tak to byl opravdu šok - s tím se žít nedá. Zvlášť poté, co maminka kýlu "odkousla".
Alespoň foto na památku..
Někdy je chovatelství opravdu smutné.. Tady ale byl úhyn milosrdný.. Foto 11. 2. 2012
Druhá Hlaviččina dcera, foto 10. 2. 2012 |
31. 1. 2012 VRH A8 GABINA SKINNY VELVET + TARAS
02:19 Právě rodí naše další prvnička. Na světě jsou tři krásná, zdravá, velká miminka. Gabina má ale větší práci než měla s vytlačováním miminek s následným vytlačováním placent. Trochu mám o ni strach. Tlačí tak, že vcucává boky. Myslím, že všechny tři placenty jsou již venku, ale stále ji něco dráždí. Nezdá se mi, že by v sobě měla ještě další mládě, ale rodila zajímavým způsobem. Přivedla na svět dva potomky, kluka, 113 g, a holčičku, 86 g. Tvářila se, že je to všechno. Přinesla jsem jí na posílení zeleninu, s chutí ji snědla. Uplynulo již asi patnáct minut - no a ona jen tak mimochodem porodila ještě jednu holčičku, 111 g.
Tak se jdu na ni ještě podívat, trochu se mi to nelíbí. Je to jiné než u jiných samiček. Doufám, že je v pořádku. Miminek si prozatím přestala všímat, každé bylo jinde, dala jsem je k sobě. Ale jsou krásně teploučká, tak snad se k nim maminka brzy vrátí.
Vypadalo to, že porod je u konce. Ale asi po čtvrt hodině přibylo ještě miminko třetí.
Foto 31. 1. 2012
Spadl mi kámen ze srdce, když jsem Gábinu ráno našla takhle. Foto 31. 1. 2012
Tři miminka, u kterých barvy (zřejmě aguti - oranž a čoko - oranž) ještě upřesním:
A8 - 1, samička Foto 31. 1. 2012
A8 - 2, samička Foto 31. 1. 2012
A8 - 3, samička Foto 31. 1. 2012 |
29. 1. 2012 VRH Z7 CHMURA SKINNY VELVET + UDATA SKINNY VELVET
Zatímco jsem psala text o porodu její sestřičky Chiméry, stihla Chmura porodit dvě nádherné, obrovské tricolor holčičky, 137 a 113 g. Prvničky se opravdu překonávají, je to radost. Chmura je zdravá, silná, porod zvládla, jak se říká, levou zadní, od počátku kojí.
Ani tentokrát jsem vůbec nebyla potřeba. Kéž by tomu tak bylo vždycky.
Z7 - 1, samička, aguti zlatá s bílou a červenou Foto 31. 1. 2012
Z7 - 1, samička, aguti zlatá - bílá s červenou Foto 31. 1. 2012 |
28. 1. 2012 VRH Y7 CHIMÉRA SKINNY VELVET + UDATA SKINNY VELVET
Tak se Udatovi opravdu podařilo nakrýt všechny tři samičky, zvyklé žít v boxu pohromadě - Victorii a její dvě dcery, prvorodičky, Chiméru a Chmuru. První dvě mají v tuto chvíli již porod za sebou, Chmura nás ještě napíná.
Victoria a Chiméra vše zvládly skvěle. Chiméra si jako svůj slavný den vybrala chvíli, kdy kolem ní bylo právě velice rušno. Probíhal totiž generální úklid naší CHS, i když ne zas až tak dokonalý, protože uprostřed dění mě nemoc již definitivně zahnala do postele a vše zbylo na manželovi. Pouze jsem v závěru zkontrolovala, zda je každé morče tam, kam náleží, že mi manžel náhodou nechtěně nevytvořil nějaké neobvyklé dvojice :). Každopádně bylo v morčecím království velice rušno. Nikdo si nevšiml, že do toho všeho dění přivádí Chiméra na svět své první potomky. Až večer, kdy již byl všude klid a mír a morčátka odpočívala v naleštěných, vydesinfikovaných boxech na vypraných pelíškách (to ne všichni - ale především březí a některé kojící samičky, dalším prasátkům, kteří to pojali tak, že pelíšek = záchod, je již vůbec nedávám. A další zjištění: samice po porodu často použije pelíšek jako poklop a schová si pod něj mláďata. Velice snadno se potom miminka zaplísní, obzvlášť když takto hodlají trávit prakticky celé dny.), jsem přišla na to, že Chiméra obohatila morčecí svět o tři velké, krásné tříbarevné kluky. Vše očištěno, uklizeno, nádhera!
Pozn.: Právě ve chvíli, kdy toto píšu, v neděli 29. 1. 2012 v 11:20 rodí Chmura! Zatím vše v naprostém pořádku, udělala si pauzu na svačinku :)
V posledních dnech je u nás opravdu živo. Je to dáno tím, že jsme v loňském roce omlazovali chov a ponechávali si do chovu především nové samičky. Teď byl a je nejvyšší čas jim dát jejich příležitost k prvnímu porodu. Starší samičky by již byly ohroženy. Nedá se nic dělat, snad to s vaší pomocí zvládneme. Jsme rádi, že o miminka máte zájem. Po tom, co nás v loňském roce potkalo, po léčení i prevenci, jsem se obávala, jak to s miminky bude vypadat. Nechci to zakřiknout, rodí se mláďata krásná, zdravá - až neobvykle velká. Z toho chudáčka Udaty, který měl smrt na krajíčku, je samec jako hrom:) a po tom všem velmi plodný! Jen jednu výtku bych k jeho počínání měla. Vnesl nám do chovu něco, co jsme dosud neměli a ani si mít nepřáli. Jedno z miminek má opět zálomky, škoda.
To, jak jsou kluci krásní hned po porodu, můžete vidět na prvních fotografiích. Je to fotografováno bleskem, ve tmě, proto to neobvyklé pozadí :).
Chiméra a miminka.Tak takhle jsem je 28. 1. 2012 večer našla.
Y7 - 1, sameček tricolor, porodní váha 115 g, foto 28. 1. 2011
Y7 - 2, sameček tricolor, porodní váha 113 g, foto 28. 1. 2011
Y7 - 3, sameček tricolor, porodní váha 103 g, foto 28. 1. 2011
Chiméra kojí, foto 29. 1. 2011
samička je po porodu svých obříků pěkná, silná, takovéto vrhy, to je opravdu radost.
|
26. 1. 2012 VRH X7 YVANNA SKINNY VELVET + FABIO Z DOBRÉ VODY
Když jsem v noci dohlížela na vrh V7 a W7, a právě jsem se kolem páté hodiny ranní chystala jít konečně spát, zdálo se mi, že slyším sténání. Chvíli mi trvalo, než jsem odhalila, odkud vychází.
Bylo to z boxu, ve kterém byl Fabio se dvěma samičkami. Sice se mi zdálo, že se Yvanna již kulatí, že by se u ní již mělo schylovat k porodu, mě ale ještě nenapadlo. Jenže ona chvílemi tlačila - a sténala u toho. Takže honem naplnit další box hoblinami, sehnat napáječku, mističku - zajistit samičce nutné soukromí. Seběhla jsem jí ještě o patro níže pro čerstvou zeleninu, aby se osvěžila. Okurku vděčně přijala, potom ale pod sebe začala hrabat a naříkala stále hlasitěji. Tak co teď? Již budit manžela, že pojedeme na císařský řez? A kam teď v noci nejlépe? "Yvannko, co se děje, co je špatně?" Samička totiž byla dosud v naprosté pohodě, žádný náznak nechutenství, hubntí, toxémie.. Prohmatala jsem jí břicho, bylo tvrdé, nic se v něm nehýbalo. Již ale vím, že těsně před porodem to tak je, neznamená to, že by mláďata byla mrtvá. Jen z nějakého důvodu nechtěla jít ven. A něco tvrdého jsem cítila na obou stranách břicha, které jsem samičce masírovala a snažila se uvolnit porodní cesty a nějak jí pomoci. Něco podobného jsem již kdysi zažila se Samanthou.
Mám pocit, že zvířata vycítí, že jim člověk chce pomoci. I Yvanna držela a zdálo se mi, že je mi za tu masáž vděčná. Přivírala oči a snažila se spolupracovat. Zdálo se mi, že se trochu uvolnila. Dala jsem ji zpět do boxu. Začala tlačit, a znovu. Potom se najednou stočila do klubíčka, jako by si chtěla vyndat bobeček, a opět. Zase u toho zasténala. Uviděla jsem, že kousek mláděte vyčuhuje ven - a byl to čumáček. Honem jsem protrhla obal - ale nic. "To nevadí, Yvannko, hlavně ho vytlač ven" - a zase jsem jí masírovala. Yvanna opět dostala stahy a pomalu se ven začala vysouvat hlavička - ale obrovská. Bylo mi jasné, že v tom je celý problém - mládě je moc velké. Připadalo mi to celkově, jako by se rodilo telátko, ne morče. Bála jsem se ale tahat mládě ze samičky násilím, tak, jako se to vidí ve filmech u telete. Moc to nešlo, musela bych vyvinout velkou sílu, a to jsem se neodvážila. Pouze ve chvílích, kdy tlačila (a již trochu ochable), jsem si dovolila s mládětem manipulovat. Konečně byla hlava venku. Tak teď už to snad půjde! Samička tlačila, já jsem trochu táhla. A skutečně, jak to tele z krávy, najednou "vypadlo" z drobné samičky obrovské, nadměrečné mládě. Bylo jediné, leželo samičce v břiše napříč. Byl to zázrak, že ho vytlačila. Seděla ještě celá omráčená. Bylo mi líto, že to vše vyjde nazmar. Vzala jsem to mrtvé "telátko" do ruky - a ono sebou nepatrně škublo, a znovu! Ani se mi tomu nechtělo věřit, ono skutečně žilo! Ztěžka dýchalo, dlouho jen leželo, ale zahřívalo se. Úžasné! Bylo sedm hodin ráno, miminko se rodilo dvě hodiny. Samička odpočívala. Ještě jednou vykvikla, to když z ní vyšla placenta, též obrovská.
Trochu jsem ošetřila pupíček a vybalila miminko ze zbylých obalů. Zjistila jsem, že ten obřík, spíše obr, je holčička s poněkud chlupatou hlavou. Váha - 145 g!
Ale zdá se být všechno v pořádku - jak maminka, tak miminko, což je v tomto případě téměř zázrak.
Péče o miminko, holčičku 145 g!
Mám obrovskou radost - snad jsou zachráněné obě - matka i obrovská holčička. Foto 26. 1. 2012
Čerstvě narozené "miminko", černá holčička váží 145 g! Foto 26. 1. 2012
Dopoledne, 26. 1. 2012, již něco ze své váhy ubrala, stále ale je to obrovský novorozenec. Když na mě z malé, drobné samičky vykoukla tato hlava, bylo to neskutečné.
Neskutečné bylo i to, že již bylo ráno a že jsem prakticky vůbec nespala. Zesílily i potíže, které jsem v posledních dnech měla. Tak jsem dostala antibiotika a šla si odpoledne lehnout, s tím, že budu vyřizovat e-maily a počtu si na internetu atd.. Vzbudila jsem se vpodvečer... Tak se omlouvám všem, kteří dnes marně čekali na odpovědi na své dotazy. Byla jsem vyčerpaná po porodu :). |
26. 1. 2012 VRH W7 JANIS SKINNY VELVET + WILL
V noci přivedla Janis na svět svá první miminka, krásné cvalíky, kluka a holčičku, 111 a 106 g. Zvládla to naprosto skvěle, a to i přesto, že se jí do toho pletla její maminka Wera (viz VRH W7), kterou jsem na noc musela oddělit.
Vlevo kluk, 111 g, vpravo holčička 106 g, foto 26. 1. 2012
Dopoledne jsem obě matky s miminky sloučila. Myslela jsem, jak to bude ideální, že si každá bude kojit svá dvě miminka. Jenže všechna mláďata se drala pod Janis. Wera neprotestovala a lehla si do pelíšku. Po chvíli k ní přišla Janis se všemi dětmi. I když pelíšky jsou v boxu dva, všichni se nacpali do jednoho.
Vlevo Wera, vpravo Janis s mláďaty. Foto 26. 1. 2012
Konec dobrý - všechno dobré :).
No a ještě dovětek: Není to tak, že by každá samička kojila svá mláďata. Ony si je střídají. Část dne je kojí Janis - včechny, a Wera odpočívá, poté si je vystřídají. Hlavně ale, že jsou všichni spokojení. |
26. 1. 2012 VRH V7 WERA SKINNY VELVET + WILL
To byla tedy noc. Až do večera jsme čistili boxy, nezvládli jsme všechno, chtěla jsem ale, aby přednostně byly v čistém březí samičky. Pokud to šlo, tak jsem je od sebe oddělovala. Matku s dcerou, Weru a Jannis, jsem ponechala spolu. Již jsem neměla volné větší boxy a do malých se mi je dávat nechtělo. Doufala jsem, že ještě rodit nebudou, než vše lépe uspořádám. Již jsem si ale všimla, že samičky leckdy porodí vzápětí poté, co jsou dány do čistého. Slyšela jsem, že by měly být před porodem raději ponechány v boxu znečištěném, pokud ale nevím, kdy budou rodit, nějak se mi nechce je ponechávat ve špíně. Obzvlášť rády sice rodí do koutku, ze kterého si udělaly záchod, třeba to pro ně má nějaký smysl - ale mně to připadá hrozné vidět miminka obalená bobečky. Prý se nemá ani po porodu čistit místo, kde samička rodila, vše prý jaksi miminka chrání, nesežrané placenty ale posléze odklidím.
V noci jsem měla pocit, že bych je měla raději zkontrolovat, a tak jsem se asi kolem čtvrté hodiny na ně šla podívat. Spát jsem šla asi ve dvě hodiny, tak moc dlouho bez dozoru nebyly. Přesto to stihly - obě! Wera zřejmě o chvilku dřív - a právě jsem přišla včas, abych ji oddělila, jelikož obtěžovala Janis, která čistila svá právě narozená miminka. Wera jí je chtěla sebrat, lehala si na ni, tlačila se pod ni a snažila se dostat k mláďatům. Celkem v boxu byla čtyři živá mláďata a jeden menší sameček, který ležel na boku. Byl studený. Ještě dýchal, ale snaha o jeho záchranu byla marná.
Mláďata jsem rozdělila tak, jsk jsem myslela, že ke každé samičce patří, ale přísahat, že je to tak doopravdy, bych nemohla. Spíš jsem to odhadla podle toho, že ta od Wery byla již suchá a držela se trochu stranou, Janis měla u sebe ta od krve, ještě mokrá, právě narozená.
Takže tady jsou první fotografie mláďat, která, doufám, že patří Weře. Té připisuji i ono mrtvé mládě (černý sameček, 59 g).
Kluk a holčička - černí s čoko genem, 100 g a 106 g
Foto 26. 1. 2012
Weru jsem s těmito mláďaty oddělila do malého boxíku, kde se uklidnila a začala se o miminka starat. Dopoledne jsem ji potom vrátila ke klidné Janis, která zachovala rozvahu a ubránila mláďata před svou bláznivou maminkou.
2. 2. 2011 Mláďata i obě maminky se v boxu krásně sžily, vše vypadalo naprosto idylicky. 31. 1. jsem u morčátek trávila prakticky celý den - a z velké části i noc (viz Gábina porod). Ten den jsem fotografovala všechna miminka. Kolem boxu s Werou a Janis jsem mnohokrát prošla a vše tam bylo v pořádku. I na zvýšený příděl eleniny, který dostávají březí a kojící samičky, se Wera s Janis divoce vrhly. Nic nesignalizovalo následující tragédii.
Ve chvíli, kdy jsem šla fotografovat miminka právě z tohoto boxu, se Wera pojednou v pelíšku ačala tak divně protahovat. Padla na bok a vypadalo to, že nemůže na nohy. Chtěla jsem jí pomoci, ale když jsem na ni sáhla, hned jsem věděla, že je zle. V ruce jsem držela umírající morčátko. Během několika vteřin byl konec. Stála jsem jako opařená a nemohla jsem tomu uvěřit. Opravdu již za ta léta chovu vím, že se kolem porodu může ledacos stát, tohle ale byl naprostý šok. Doslova jako blesk čistého nebe přišla blesková smrt. Nedovedu si to vysvětlit jinak, než že jí selhalo srdíčko. Byla ve výborné kondici, plná mléka, podívejte se, jak je i po smrti krásná. Ani nedala uši nahoru, jak to morčátka většinou ve svých posledních chvílích dělají. Domnívám se, že narozdíl ode mě se vůbec netrápila.
Blesková smrt samičky - matky se mnou opravdu zamávala. Nedalo se dělat vůbec nic. Smutné foto z 31. 1. 2012
Štěstím v neštěstí bylo to, že obě samičky, matka s dcerou, spolu sdílely jeden box a mláďata byla zvyklá pít střídavě od obou. Sirotků se tedy hned ujala Janis.
No a to jsem si právě říkala, jak pěkně se ty vrhy daří. V tomto případě se ale jednalo o něco skutečně zcela výjimečného.
Drobnější Janis, prvnička, teď kojí všechna čtyři miminka. Je ale v dobré kondici, nemá s tím zatím problém. |
|
|
SKINNY - odchovy 2012
