7. 5. 2017 VRH BDW Z1 PIGGI WIGGY OPRAH + MARLON BDW SKINNY VELVET
Tak tohle se tedy povedlo! Jak nemám ráda mnohočetné vrhy, tak i tady výjimka potvrzuje pravidlo. Oprah žila v boxu se svými dcerami z předchozího vrhu, ale stále víc na ně byla protivná, zvlášť v období říje. Když už po nich vyloženě lezla, předala jsem ji Marlonovi, aby ji trochu "srovnal". V okamžiku byla v klidu a pohodě. Březost si vyloženě užívala. I poslední dny před porodem, kdy již byla "jako želva", zůstala svěží a zdravá. Ještě v podvečer se lačně vrhla na zeleninu a pampelišky.
A potom jakoby nic porodila paterčata! Bez jediné chybičky přivedla na svět pět obříků, čtyři holky a kluka, zdravé baldwinky s vysokou porodní váhou. Snědla všechny placenty, očistila "bitevní pole" a začala kojit. Není ani nijak výrazně pohublá či poničená, jak se někdy samičkám po více mláďatech stává.
Přišla jsem ve chvíli, kdy se již zabývala posledním mládětem. Když jsem viděla, že se všechna "mrskají", tak jsem udělala první foto - bez blesku ve velkém šeru, takže je nekvalitní. Je to jen dokumentace k tomuto parádnímu vrhu.
Oprah s paterčaty, foto 7. 5. 2017
Jednotlivá mláďata, sotva trochu oschla - první fota ze 7. 5. 2017
Zrzek - jediný samec ve vrhu, zřejmě červený s bílou, PV 76 g
Zrzek 22. 5. 2017
Zdoběna - samice, solid ag. černá /červená (crested), PV 112 g
Zdoběna 22. 5. 2017
Zpěvanka - samice černá, angl. crested, PV 103 g
Zlatava - samice solid aguti černá/červená, PV 97 g
Zlatava 22. 5. 2017
Zdenička - samice dalmatin NS, PV 81 g
Zdenička 22. 5. 2017
Oprah je prostě skvělá - takto povedený vrh jsem již dlouho nezažila. Miminka jsou velká, buclatá. Kojí všechny sama.
Foto 13. 5. 2017
Má tolik mléka, že bohatě stačí pro všechny.Je to úžasná samička! Foto13. 5. 2016
|
26. 2. 2017 VRH BDW Y1 PIGGY WIGGY OLIVIA + MARLON BDW SKINNY VELVET
Tak tohle byl opravdu zajímavý a náročný vrh. Olivia je čilá samička, poměrně nesnášenlivá, jako ostatně i její sestra i maminka. Holky se spolu nesnesou, perou se, je dost těžké je s někým sloučit, v konečném výsledku to vypadá tak, že každá sedí sama v jednom boxu, což je pro chovatele za trest. Jako by nestačilo, že takto je nutné chovat některé dominantní samečky. On i Marlon je takový. Ale s Olivií se spolu snesou báječně, to jsou mírní jak beránci, člověku je líto, že spolu nemohou žít nastálo. Jejich vzájemné sympatie přinesly rychle ovoce, porod byl na spadnutí, břicho velké. Děsila jsem se, že miminek bude moc. V sobotu začala Olivia nějak nervózně pobíhat po boxu, pohmatem jsem zjistila, že je již dost otevřená. Ale chovala se zase zcela klidně a ještě v pozdních večerních hodinách se nedělo nic.
Byla sobota večer, vlastně již byla půlnoc a začínala neděle, ještě jsme se dívali na něco v televizi. Nedalo mi to a šla jsem se k morčátkům na Olivii znovu podívat. No a právě včas! Na světě bylo první mládě, černý kluk, kterého velmi důkladně čistila. Já i po těch letech chovatelské praxe někdy nevím, co je vlastně v danou chvíli lepší. Zůstat? Vzdálit se? Nechat rozsvíceno ? Zhasnout? Ona totiž každá samička je jiná, nereagují stejně. Někdy se nám třeba stalo, že samice začala rodit uprostřed čištění boxů, nevadilo jí absolutně nic kolem, někdy samice vyloženě stála o pomoc a asistenci, na druhou stranu jsou zase samičky, které chtějí mít klid a soukromí, chovatelova přítomnost je ruší, porod stopnou, mládě zadržují, což není dobré. Tak jsem v místnosti pouze přisvítila, aby byla v šeru, a odešla jsem.
První mládě bylo na světě těsně po půlnoci. Samozřejmě mi to úplně nedalo a čas od času jsem se na samičku chodila dívat. Když ale ještě v půj druhé usilovně čistila to první mládě, bylo mi to divné. Občas, spíše výjimečně, se stane, že mláďata se nerodí v krátkých intervalech po sobě. To se mi stalo pouze jednou, že samička porodila večer několik mláďat - a teprve ráno k nim přibyla ještě jedna zdravá holčička.
Čekala jsem, co se bude dít dál, samička netlačila, jen čistila a čistila. Mládě již bylo úplně "vylízané". Najednou sebou práskla na bok a začala "válet sudy". Hrozně se natahovala, zadní nohy jí úplně trčely do vzduchu, kroutila se. Potom si opět sedla do normální polohy - a nic. To už jsem jí na břicho sáhla. Cítila jsem, že má v sobě velké mládě, zřejmě v poloze napříč.
Nechala jsem samici odpočívat, přemýšlela jsem, co dál. Ze soboty na neděli v noci je to těžké. Manžel již spal, já sama jsem z nemocnice po operaci, ještě slabá... To jsou takové okamžiky zoufalství. Proč se musí komplikovaný porod odehrávat vždycky o víkendu v noci? Kolikrát za tu patnáctiletou historii chovu jsme již v noci někam cestovali, mohla bych o těch zážitcích napsat hodně. I o přístupu některých doktorů....
Šla jsem zase za samičkou, tentokrát čistila všechno seno a hobliny kolem sebe.. A najednou jsem viděla, jak se vzpíná do velkíéo oblouku a už se pod ní mrská něco obrovského! Mrská, čili je to živé!!! Tři čtvrtě na tři a obrovská úleva!!! Samice čistí, je naprosto v pořádku. Vidím v tom šeru do boxu jen špatně, tak samici jen opatrně sahám na břicho, je prázdné. Mám takovou radost! Pomalu se chystám odejít a nerušit, jsem už také hodně vyčerpaná, ale najednou mně něco nesedí.. Jak jsem jí tak prohmatávala břicho, cítila jsem pod rukou něco mokrého. A bylo to na té druhé straně, než mládě, které čistila. Že by již vyšly placenty? Raději jsem se ještě vrátila, abych to zkontrolovala, tentokrát jsem k nelibosti všech zúčastněných rozsvítila. Hmátla jsem do boxu samici pod zadek, srdce se mi lítostí na chvíli zastavilo. Ano, nebyl to omyl, moje domněnka se potvrdila. Olivia porodila ještě jedno mládě, vyšlo ven naráz s tím předchozím, které stále čistila. Bylo nevyndané z obalu, celé placaté, jak na něm seděla. Snad o něm ani nevěděla. Bezvládně mi leželo na ruce.. Začala jsem sundavat obal, pod světlo jsem se šla podívat, zda to byl kluk či holka, jakou má vlastně barvu, zvážit ho. Smutná činnost! Bylo mokré, do ruky studilo. Osušila jsem ho vatičkou, vytřela jsem mu oči, nos, tlamičku. Ve chvíli, kdy jsem ho chtěla položit na váhu, miminko najednou zalapalo po vzduchu! Jen slabě! Ani se mi tomu zázraku nechtělo věřit. Ale nezdálo se, že by se mělo "probudit", zas jen bez života leželo na mé dlani. Tak to tedy ne! V takovouto chvíli do člověka vstoupí obrovská energie, nějaký instinkt, vím, že bych se stejně chovala, ať by se jednalo o cokoli živého, jedno, zda jde o člověka či zvíře. Prostě jsem v tu chvíli udělala všechno pro to, aby ten unikající život zůstal zachován. A miminko se opravdu znovu nadýchlo. Nejprve dýchalo špatně, ani srdeční činnost nebyla dobrá, ale postupně se všechny funkce stabilizovaly, tělesná teplota se též upravila do normálu. Žádné ovace se nekonaly, seděla jsem sama uprostřed noci v morčecí místnosti, v ruce jsem držela ten zázrak, kterému jsem ještě musela ošetřit krvácející pupeční šňůru. Já vím, že to není žádný hrdinský čin zachránit jeden morčecí život - a ve srovnání s tím, kolik je na světě lidské bídy a utrpení, je možná trochu malicherné se o něčem takovém takto rozepisovat, ale ten zážitek, že někomu (ať již je to člověk či zvíře - byť třeba z hlediska ostatních bezvýznamné) navrátíte život, je velmi silný.
Jen jsem se ještě obávala, aby to nemělo nějaké následky, morčátko bylo zprvu zmatené a padalo, po návratu k samici (která ho hned začala čistit :)) se vše rychle upravilo a teď již mohu říct, že Olivia porodila tři zdravé potomky, kluka a dvě holky.
Byť jsem šla spát v půl šesté ráno a celý včerejšek jsem nestála za nic (vše píši až 27. 2.), je mi zase o něco lépe na světě, i ty pooperační potíže jsou zase o trochu snesitelnější, sluníčko svítí...
První fota miminek (v noci jsem nefotila).
Y 1 - baldwin, samec černý, PV 102 g, foto 26. 2. 2017, to je ten, co se narodil první a co ho samice několik hodin čistila.
Yperit 10. 3. 2017
Y 2 - baldwin, samice, PV 124 g, foto 26. 2. 2017, to je to zapříčené mládě
Yolanda 10. 3. 2017
Stejná samička zleva. Byla by krásná celá bílá, ale je to NS dalmatin po mamince :)
Yolanda 10. 3. 2017
Y 3 - baldwin, samička černá, am. crested, foto 26. 2. 2017
Tak tohle je to zachráněné miminko, opravdu zázrak, naprosto v pořádku.
Yashica 10. 3. 2017
|
|
22. 2. 2017 VRH BDW X1 KALIOPA BDW SKINNY VELVET + SKINNYK LORD
Jsou na světě další baldwinci! Už jsem myslela, že se jich snad ani nedočkám. Samička byla jak nedobyt ná pokladnice, již několikrát se mi zdálo, že porod je na spadnutí. Otvírat se ale začala až dneska, myslela jsem, že do zítřejšího rána budou miminka, ale Kaliopka mě předběhla a na svět přivedla již dnes v podvečer dva kluky a holčičku. Celé by to bylo báječné, kdyby samička toho největšího černého kluka nezapomněla vyndat z obalu. Takový pěkný sytě černý! Vždycky je mi to tak líto, když tak těsně před cílem se něco pokazí. Zbylá dvě miminka, obě solid aguti černá/červená, jsou naprosto v pořádku, Kaliopa již kojí a též se má čile k světu.Toho černého samečka je vážně velká škoda, kdybych přišla ochvilku dřív, ach jo...
Kaliopa před několika dny. Je to červená samička, s Lordem má miminka již podruhé.
Kaliopa po porodu, foto 22. 2. 2017
X sameček, baldwin, solid aguti černá/červená, PV 91 g, foto 23. 2. 2017
Xajus, foto 10. 3. 2017
X samička, baldwin, solid aguti černá/červená, PV 78 g, foto 23. 2. 2017
Xola, foto 10.3. 2017
Největší mládě z vrhu, černý baldwin, bohužel nepřežil. Foto 22. 2. 2017
|
31. 1. 2017 VRH BDW W1 NAFRNĚNÁ SKINNY VELVET + RAMBO METROPOL (CZCH)
Jsou to takové náhody v chovatelském světě. Samička Nafrněná nejdříve byla určena pro Edu Nováčka - CHS Z Rambíkova snu (sám si ji i pokřtil), ale nakonec neměla výstavní parametry, a tak zůstala u nás. Eda si morčátko Ramba k vystavování sehnal jinde. Rambo je pěkný bílý tmavooký sameček, ale bohužel má zdravotní problém - často se škrábe. Byl již různě léčen, ale vždy před výstavou se neomylně rozškrábal znovu. Jednou to bylo dost dramatické, a tak jsem Edovi nabídla, že se na Rambíka podívám. Nakonec u nás zůstal asi dva měsíce na léčení. Nejprve se hodně trápil, zdálo se mi, že jeho obtíže jsou i psychické. A protože nemám ráda usoužená zvířata, dala jsem k němu pro potěšení samičku Nafrněnou. Ten ožil! Potíže se zmírnily, Rambo přibýval, radoval se ze života.. Později jsem k nim přidala i Narnii, genovou sestřičku Nafrněné, jelikož byla teď v boxu kvůli léčení Ramba nějakou dobu sama (přece jen jsem se zpočátku obávala i nákazy, a tak jsem Rambíka s Nafrněnou držela zpočátku odděleně od ostatních morčat), a vytvořili spolu spokojenou skupinku. Rambo absolvoval svou další výstavu, získal titul Šampiona ČR. Nevyhojil se úplně, i přes veškerou léčbu se občas škrábe, má to nějak v genech. Jeho bratr ze stejného vrhu je prý na tom podobně.
Po určité době jsem zjistila, že Nafrněná nějak hodně prospívá. Ta naopak měla kůžičku hladkou bez jediného pupínku, boky kulaté, celá zkrásněla - prostě byla březí. A zdá se mi, že se kulatí i Narnie, která k nim byla přidána mnohem později. Rambo prostě samou radostí obě holky nakryl. Původně to sice v plánu nebylo, pobyt měl být pouze léčebný, ale zdá se, že Rambíkovi zas tak špatně nebylo, když se tak snažil. Někdy jsou morčátka spolu dlouho, než se něco podaří, tady se prostě zadařilo hned.
Dnes ráno jsem po příchodu k morčátkům již ode dveří slyšela pískání miminek. Dvě byla na světě a maminka je čistila tak vehementně, že mláďata dávala svou nelibost najevo hlasitým pískáním. Na to, jak byla Nafrněná, kulatá, mi bylo jasné, že všechna miminka ještě na světě nejsou.
Jenže to třetí se nějak zaseklo, Nafrněná tlačila a tlačila. Leželo v břiše napříč, stále se nechtělo nasměrovat do porodních cest. Pokoušela jsem se ho opatrně otočit do správného směru. Nafrněná se velice snažila ho vypudit, je to silná, mladá samička, rodila poprvé. Nechala jsem ji odpočinout, byla jsem jako na trní, při představě, že pojedeme na veterinu, mi bylo nedobře (sama to po operaci ještě nezvládám, musel by manžel...).
Za chvíli jsem tedy opět vešla do místnosti - a naskytl se mi tento obrázek.
Všechna miminka jsou konečně na světě, foto 31. 1. 2016
Přibyla dvě mláďata - bohužel mi bylo na první pohled jasné, že to velké, světlé vpravo nepřežilo. Bylo mi to nesmírně líto, na druhou stranu jsem cítila velké ulehčení, že se ho samičce podařilo vytlačit. Byl to kluk s porodní váhou 109 g, s ušima jak plachty, světlý. U ostatních mláďat se vše lépe pozná, až oschnou.
Jen doufám, že jsem samičku nějak nevylekala svým příchodem, nezdálo se, že by si mě nějak všímala. Někdy totiž samička porod stopne a čeká, až bude opět sama, nerušená. Tady jsem spíše viděla, že mládě nejde vytlačit. Přesto jsem pro jistotu zvolila variantu, že na chvíli odejdu. Člověk prostě někdy i po letech chovatelství váhá, která varianta je lepší. Myslím si, že v tomto případě to asi spíše bylo polohou mláděte a dlouhým tlačením. Jinak byla samička velice šikovná, všechno zvládala dobře, žádnou pomoc nepotřebovala. Nakonec to vše i sama zvládla -a může se radovat ze tří zdravých, pěkných miminek.
Je to škoda- rodil se moc dlouho a měl špatnou polohu. Kluk, 109 g, foto 31. 1. 2017
Ostatní miminka přidám později až oschnou :).
Nafrněná se svými třemi holčičkami, foto 31. 1. 2017 (porodní váhy 97 g (oranžová), 89 g (krémová - bílá), 85 g (červená - bílá)
W1 samička oranžová, am. crested, porod. váha 97 g, foto 31. 1. 2017
W2 samička krémová - bílá, angl. crested, porod. váha 89 g, foto 31. 1. 2017
W3 samička červená - bílá, angl. crested, porod. váha 85 g, foto 31. 1. 2017
Holky v únoru 2017 - začínají opadávat
Foto 26. 2. 2017
|
|
