12. 9. 2012 VRH C9 UNINKA + EDMOND

Main Menu

Nove články / nově upravené

12. 9. 2012 VRH C9 UNIVERSE Z DOBRÉ VODY + EDMOND SKINNY VELVET
Tak dnes se nám v chovu stala velká tragédie - a tyto řádky se mi píší opravdu těžko. Ráno se nám naskytl velice smutný pohled, ještě stále se srovnávám s tím, co se pravděpodobně událo. Universe a Edmondo, plánovaný vrh, miminka jsme očekávali již každým dnem. Sameček byl již dávno oddělen, no a drobnější Uninka přibývala a přibývala. Jelikož jsem nevěděla, kdy zabřezla, nevěděla jsem přesně, kdy se má porod uskutečnit - a Uninka nás již trochu napínala. Byla to ale již zkušená matka, bezproblémová samička, a tak jsme se jen těšili na miminka. Uninka si to také užívala, neustále žebrala o něco k snědku - a byla velice mazlivá. Mnohokrát za den jsem se na ni byla dívat - a vždy jsem něco přinesla s sebou, včera si moc pochutnávala na vybrané jemné travičce a dalších kouscích zeleniny. Nechala se drbat na hlavičce, mhouřila slastně oči, po jídle si čistila čumáček jako veverka. Ještě pozdě večer bylo vše naprosto v pořádku.
Manžel ráno vstával dřív, volala jsem na něj, aby se podíval na Uninku, jestli už nemá miminka. Po jeho sdělení jsem byla v šoku. V boxu prý jsou živá mláďata, ale samice tam leží mrtvá... Mně opravdu trvalo dost dlouho, než mi došlo, že je to skutečně pravda, bylo to naprosto neuvěřitelné, nepochopitelné. Oči se mi zalily slzami - a, prosím, neočekávejte první pohled fotoaparátem do boxu, není. Byl to otřesný zážitek. Mrtvá maminka, kolem krev a vyděšená miminka.. Dvě se k ní tiskla, jedno bylo utisknuté pod ní, nevím, zda se vzpamatuje, zatím se spíše plazí. Uninku jsem nadzvedla - byla ještě trochu teplá, ale již ztuhlá. Nejprve jsem uviděla čtvrté mládě, za ní, mrtvé, ztuhlé, no a nakonec se mi zjevila snad příčina oné tragédie - páté mládě, ne zcela vytlačené, zůstalo napůl v Unince. Co se mohlo stát, opravdu netuším. První čtyři mláďata, váhově 90 g, 108 g, 83 g, 75 g byla očištěná, vše vzorné, v pořádku. Jestli se páté zaseklo, teď mi napadá, že šlo možná koncem pánevním, byla jsem tak rozrušená, že jsem si vše pořádně neprohlédla.. Prostě to, co z ní vyčuhovalo, se nejevilo ani tak velké, nevím, co se mohlo stát, obvykle samice nemůže vytlačit první mládě, potom to již jde. Šla jsem si umýt ruce od krve a již jsem vzala i fotoaparát, ještě jsem se na tu hrůzu ani nedívala, napadá mi, že se možná z fotografií něco vysleduje. Teď již píši s několikahodinovým odstupem, věřte ale, že i když jsem v chovu již zažila ledacos, tak tohle mě opravdu rozhodilo hodně.

(FOTO ODSTRANĚNO, NEMĚLA JSEM SÍLU SE NA TO DÍVAT PŘI KAŽDÉM OTEVŘENÍ STRÁNEK, místo toho mládě Uninka .)

Mrtvá Uninka, foto 12. 9. 2012. Nevím, co se jí mohlo stát, páté miminko zcela nevytlačila. Nevím ani, zda to bylo poslední mládě, či zda v ní ještě zůstalo další. Bříško již může být trochu nafouklé posmrtně. Samička byla v dobré kondici - všimněte si, že ani po porodu tolika miminek není pohublá, nemá žádné otlaky na nožičkách, do poslední chvíle byla pohyblivá, akční, žravá. Cecíky má již nalité, určitě by měla spoustu mléka. Byla to vždy vzorná matka a moc milá samička. Je jí velká škoda.
Fotografováno již nějakou chvíli poté, co jsme ji objevili - a dlouho jsem se rozhodovala, zda vůbec tuto fotografii zařadím, ale prostě se to tak v chovu stalo, tak zachovám tradici o pravdivých informacích o tom, co všechno se může stát...
(I DALŠÍ FOTO ODSTRANĚNO, UNINKU SI CHCI PONECHAT V PAMĚTI MILOU, HEZKOU, RADOSTNOU.)
Ani na fotografii (12. 9. 2012) toho moc nevidím, víc jsem prostě nepátrala. Uninka sní již svůj věčný sen spolu s jedním ze svých miminek - pod borovicí. Škoda, že jsem k ní nepřišla o něco dřív, třeba jsem mohla pomoci. Tady se ale zřejmě nestalo to, že by nemohla mládě vytlačit, vždyť už je prakticky venku. Třeba jí naráz selhalo srdíčko, já nevím, je to záhada..

Pokus dát k sirotkům náhradní maminku - vpravo ta utisknutá holčička. Foto 12. 9. 2012

Samice olizuje hočičku, která nemůže chodit - ležela zcela utisknutá pod mrtvou maminkou. Foto 12. 9. 2012
Držte palce, ať se mi podaří zachránit alespoň miminka, když už Uninka porod zaplatila svým životem! Ať má její oběť alespoň nějaký smysl!

Pod náhradní maminkou. Foto 12. 9. 2012 odpoledne. Miminka jsou důvěřivá a samice je moc hodná, alespoň je zahřívá, rozhodně jim neubližuje. Uninka byla moc hodná, komunikativní, radostná samička, naše babička si s ní každý den chodila povídat. Stále je neuvěřitelné, že tu najednou není.

Zpráva ze 16. 9. 2012 - zatím se všichni držíme, černá teta se o nás vzorně stará.