17. 2. 2011 VRH T5 NUTELLA + FABIO

Main Menu

Nove články / nově upravené

17. 2. 2011 VRH T5 NUTELLA SKINNY VELVET + FABIO Z DOBRÉ VODY
Dnes odpoledne porodila Nutella dva kluky - černé tan. Přišla jsem ve chvíli, kdy ležela pod pelíškem. Nějak se mi to nezdálo, pelíšek jsem odhrnula, jako již několikrát v posledních dnech, kdy Nutella dávala najevo, že jedinou její zábavou je přikrývat se pelíškem a pařit se pod ním. Protože jsem již porod čekala každou chvíli, kontrolovala jsem ji častěji - a přesto neuhlídala! Zahlédla jsem pod pelíškem pár hoblin zbarvených krví. Bylo to ve velkém boxu. Vzadu pod stříškou jsem něco zahlédla. Miminka! Proč není u nich? Krčila se u nich druhá samička, Aranka. To snad ne? Copak to zase dopadlo špatně? Nutella vystřelila zpod pelíšku, přeběhla po mláďatech, doslova po nich dupala. Viděla jsem, že jedno se snaží uhnout, druhé se opravdu moc nehýbalo a bylo chladné.

Sameček vlevo žil jen chvilku, byl přidušený. Foto 17. 2. 2011
Dlouho jsem se ho pokoušela oživit, dýchalo, lapalo po vzduchu. Zahřívala jsem ho, třela, chvíli to již vypadalo, že se "chytí", bohužel to tentokrát nevyšlo. Dlaň jsem měla celou od krve, samička totiž ukousla pupeční šňůru moc těsně u břicha. Ale už to bylo stejně jedno. Takový krásný kluk, 107 g! Nějak ten chov přináší víc stresu než radosti. Ta bezmoc, v ruce mládě, překrásné, ještě trochu živé, člověk si tolik přeje, aby vyskočilo a zůstalo na světě! Ten zmar opravdu bolí. A pochybnost: Neměla jsem samičku oddělit před porodem do malého boxu? Seděla by tam ale jak pecka, to není dobré.. S Arankou, svou dcerou, byla veselá, je v plné síle i po porodu, téměř na ní není vidět, že rodila. Prostě nějak zazmatkovala. Již zkušená matka a chová se, jako kdyby své děti vůbec nechtěla. Schová se před nimi pod pelíšek, skáče po nich, nejde k nim, jedno to zaplatilo životem. Nebo jí vadí druhá samička? Já nevím, snažila jsem se zachránit to umírající miminko, ale v ohrožení je i to druhé. Dopadlo to nakonec tak, že jsem jí mládě musela vzít, chovala se k němu hrozně. Takový krásný kluk, černý tan, 133 g. Dýchá zrychleně, je celý podupaný, vtlačila ho do podestýlky. Běhá po boxu jak splašená. Znám chovatele, kteří již něco podobného zažili, už několikrát jsem slyšela dotaz, zda může mít morčecí samice laktační psychózu. To opravdu nevím, Nutella se takto ještě nikdy nechovala. Vymýšlíme řešení, stěhujeme boxy, oddělujeme Aranku. Úleva, přijaly ji samičky v jiném boxu. Mohla tam jít již dřív, ale nechtěla jsem Nutellu nechat samotnou, byly spolu odjakživa. Po akci "kulový blesk" uvolňujeme menší boxík, místo pelíšku dáváme jen kobereček, nad něj stříšku. Zdá se, že je tam Nutella již trochu klidnější. Vracím jí opatrně mládě. Moc se k němu nemá, chudák kluk je takový opuštěný. Vypadá to ale, že už se Nutella zklidnila, tak doufám, že se ho nakonec ujme.

Sbližování - Nutella se synem 17. 2. 2011 večer

17. 2. 23:47 Tak snad mohu jít v klidu spát, chlapeček si maminku nakonec přece jen získal.
Poznámka z 19. 2. 2011 I když je odchov tohoto miminka stále trochu drsný, snad bude nakonec vše v pořádku. Již jsem ale několikrát zasahovala - Nutella stála plnou vahou na svém potomkovi, mládě pískalo... Jednou již zase byl malý TAURUS, jak mu říkáme, přidušený. Maminka mu stála za hlavou, na krku. Ztěžka a zrychleně potom dýchal. Velké pískání bylo, když mu přišlápla nohu. No to je tedy matka!

Taurus 4. 3., váha 249 g

Taurus, černý tan, 7. 3. , váha 430 g

Taurus, černý tan, 14. 4. 2011 - zůstává doma

Taurus 6. 6. 2011, váha 789 g. Bude z něj mohutný sameček.