23.7.2011 VRH R6 OLÍVIA + XAY

Main Menu

Nove články / nově upravené

23. 7. 2011 VRH R6 OLÍVIA SKINNY VELVET + XAY TESORO Xayovi přísluší titul Morče Šampion ČR, všechny kartičky má nastřádané, jen jsme byli liknaví a ještě jsme nezažádali o oficiální registraci - brzy napravíme :)
Tak ještě stále piplám vrh M6 - a už asi budu mít další práci, kterou jsem si ještě ke všemu sama připravila. Olívia se rozhodla rodit právě ve chvíli, kdy čištění boxů kolem ní bylo v plném proudu. Když jsme brali vedlejší box, všimla jsem si, že Olívia přepečlivě čistí své první miminko.
Bylo černé a krásně se mrskalo, radost pohledět. Přerušili jsme čištění, abychom ji nerušili. Byla před porodem již hodně veliká a méně pohyblivá, bylo jasné, že miminek má v sobě "zásobu". Po chvíli jsem to nevydržela - a šla se podívat. Olívia stále velice důsledně stále čistila prvního potomka. Ovšem za zadečkem jí leželo mládě ještě jedno, celé v obalu, a toho si vůbec nevšímala!!! Honem jsem protrhla obal na čumáčku. Černé mládě s bílou lysinkou už nedýchalo. Taková škoda!! Že jsem u ní nezůstala, aby se nic nepokazilo! Ukolébala mě tím prvním mládětem, domnívala jsem se, že si poradí. Mezitím, co jsem jí domlouvala, "mrtvé" mládě začalo lapat po vzduchu. Chvíli to trvalo, než se stabilizovalo, ale nakonec se "chytlo" - a zdá se, že bude bez následků, i když bylo přidušené. I Olívia se o ně začala zajímat - čištění a pojídání obalů brala naprosto zodpovědně, nic neurychlila. Ony to tak některé samičky dělají, rodí takto rozvážně, vše hned čistí, jenže Olívia při tom opomněla jednu maličkost. Musí vždy miminku, které nově přichází na svět, protrhnout blánu na čumáčku - a potom má času, kolik chce. Ona totiž zatímco se zabývala tím vzkříšeným mládětem, za zadečkem se jí již opět dusilo další, nevyndané z obalu. Naštěstí jsem ale již byla připravená a vše dobře dopadlo. Jelikož jsem ale již tušila, že Olívii to asi nikdy nedojde, vzala jsem si k boxu židli a trpělivě jsem čekala, až Olívii přestane bavit to nekonečné čištění. Manžel poznamenal, že mezitím jsme mohli mít vyčištěno, což ovšem při velikosti naší CHS je míněno s velkou nadsázkou, no ale nedalo se nic dělat, než se porodu účastnit. Olívia totiž mou pomoc začala brát jako naprostou samozřejmost. Spojenými silami jsme na svět přivedly pět mláďat, tedy pardon, první zvládla Olívia zcela sama. Vše šlo naprosto hladce. Potom ale začala tlačit - a nějak to nešlo. Zbystřila jsem - no přece se teď něco zlého nestane? Co bychom si počali, teď v sobotu večer, nechci ani domyslet!
Po chvíli ale vycházejí ven placenty, Olívii to dává zabrat více než vytlačení mláďat, to šlo spíše samo.. V boxu se to rázem zbarví do krvava, ale pečlivá Olívia vše začne opět pojídat a čistit. Všechna miminka "se povalují" kolem a zrychleně dýchají. Zvykají si na pobyt na tomto světě. Uf, snad se již mohu vzdálit. Pokračujeme v čištění. Olívia se nenechá rušit, ale já najednou vyletím! Něco tmavého má u zadečku! Odstrkávám vše kolem, včetně manžela, jedním skokem se vrhám k boxu, kloužou mi prsty, hned to nejde, konečně protrhávám obal.... Chvíli nic, jen pocit beznaděje, ale najednou přece jen zoufalé otvírání tlamičky a lapání po vzduchu. Vím, že takováto miminka často žijí jen krátce. Trochu miminko masíruji, vše kolem něj odklízím, vysušuji čumáček, aby přívod vzduchu nebyl ničím rušen. Otvírá tlamičku, ale najednou sebou mrskne - a naskočí. Zázrak! Všech šest miminek žije! Je to báječný pocit, když člověk může pomoci oživit jakéhokoli tvora, i to malé morčátko! Jaký asi to musí být pocit takto oživit mládě lidské! Ale doktor již ze mě asi nikdy nebude, a tak jsem na seba náležitě pyšná i za záchranu těchto malých morčecích životů. Kdybych nebyla poblíž, žilo by mládě pouze jedno - to první. Trochu mi ovšem v hlavě "straší" myšlenka, že to třeba Olívia udělala schválně, že tušila, že tolik mláďat její dva cecíky nezvládnou. Má po porodu slabé zadní nohy, špatně se pohybuje. Dávám jí podpůrné preparáty. Dívám se na to nadělení a je mi jasné, že když už jsem si je "porodila", budu se o ně také muset postarat. Tohle Olívia sama nezvládne. A to ještě stále přikrmuji vrh M6. Já už bych ty lázně opravdu potřebovala - no a někdo si samozřejmě můžete myslet, že i jiného specialistu :). Ale myslím si, že to je tak vždycky, když je člověk do něčeho zapálený. Pokud se daří, je to radost, pokud přijde neúspěch, je to trápení. Tady je vše možná umocněné o to víc, že se jedná o živá zvířata. Alespoň já - a myslím si, že každý zodpovědný chovatel - to tak pociťuji. Jsou to živí tvorové a jsou na nás absolutně závislí. Sami jsme se pro jejich chov rozhodli, rozmnožili je, teď jsme jim povinni dát vše, co potřebují, a postarat se o ně, kdykoli. I za cenu, že neodjedeme na víkend, dovolenou a pod. Přirostli nám k srdci tak, že je to pro nás samozřejmostí, již jsem se ale - skutečně ojediněle - setkala s tím, že naše morčátka v novém domově strádala.
Za dobu, kterou se věnujeme chovu, jsme již nastřádali mnoho zkušeností, přesto si myslím, že je stále co zdokonalovat a vylepšovat. Kdykoliv se našemu morčátku děje něco špatného, mám pocit, že je to naše vina, že jsme něco zanedbali. Někdy mám ale naopak pocit, že člověk by neměl příliš zasahovat, že přílišnou péčí škodí. U těch porodů ale leckdy samičky opravdu pomoc potřebují. Nemá asi cenu zachraňovat neduživá, nevyvinutá miminka ( i když někdy i samo miminko, kterému člověk nedává příliš velkou šanci, může pěkně překvapit), většinou stejně nevydrží, ale u těch, které jsem včera spojenými silami přiváděla s Olivií na svět, mám pocit, že by to byla věčná škoda, kdyby jejich životy přišly nazmar. A i když nevím, zda se je podaří všechny odchovat, posuďte sami, jací jsou:

Olívia před porodem - na tomto místě v boxu si vyhloubila důlek, do kterého později přivedla na svět všech šest svých miminek:
R6 - 1, černá samička, 76 g, REZERVACE
R6 - 2, černá s bílou samička, 60 g, REZERVACE
R6 - 3, černá tan samička, 64 g, REZERVACE
R6 - 4, černý sameček, 68 g, REZERVACE
R6 - 5, černý sameček, 64 g, REZERVACE
R6 - 6, černý tan sameček, 70 g, REZERVACE
Všechny rezervace jsou určeny pro ty, kteří u nás morčátko mají již dlouho zamluveno. Zdůrazňuji, že jsou naprosto předběžné a bez záruky. U takovéhoto početného vrhu není absolutně žádná jistota, že se miminka podaří odchovat!
Fota postupně doplníme:

Olívia se svými šesti miminky, foto 23. 7. 2011

Jestlipak se je všechny podaří odchovat? Vrh R6 23. 7. 2011

Chuť do jídla ji neopustila, foto 23. 7. 2011

R6 - 3, černá tan holčička, foto 24. 7. 2011 REZERVACE

Zpráva z 25. 7. 2011 Stále jsem pro samou práci nestihla udělat fota jednotlivých miminek. Moc fotogenická zatím ale stejně nejsou, i když určitě by byla jednou moc krásná. Vždy se ale divím, že jsou stále všechna živá. Ne že by to byly nějaké chudinky, ale vzhledem k počtu jsou drobnější a samice je stále málo pohyblivá. Již se sice na zadní nohy trochu staví, ale nevydrží stát dlouho, a tak na miminkách leží celou vahou. Vždy mám obavu, zda některé nebude zadušené. Mláďata jsou zpod samice zcela rozpálená a pomačkaná. Přikrmuji je, některá se již po stříkačce vrhají, druhá zatím moc nesají. Dokrmuji i samici, v boxu moc nežere, ale ode mě si bere. A ještě stále podporuji vrh M6, jsou drobní a neustále hladoví.
27. 6. 2011 0:24 Zatím jsme všichni. Samice se po injekcích B12 a dalších podpůrných preparátech dobře vzpamatovává, mléko má. Některá z mláďat již začala přibývat, jiná naopak pohubla, tak přikrmuji. Všichni jsou skvělí.
27. 6. 2011 12:24 Stále jsme všichni, ale rozdíly se začínají prohlubovat. Na první pohled je patrné, kdo se dostal k cecíku a kdo ne. Umělá výživa maminku prostě nenahradí. Nemám momentálně volnou kojící samici, která by vypomohla (a stejně není vždy jisté, zda by cizí mláďata přijala, či zda by od jiné samice miminka sála). Vypomáhá již Hlavička s vrhem M6. Tak dělám, co umím - a hlavně též podporuji samici, aby to zvládla. Stále si myslím, že všech šest se nepodaří udržet, ale snažím se pomáhat ze všech sil. Některá mláďata mě již očekávají a hladově se vrhají na stříkačku. Prosím všechny zájemce o morčátka, aby tento vrh zatím brali s rezervou.

Olívia je vzorná matka. Šesté mládě je někde pod maminkou. Foto 26. 7. 2011

28. 7. 2011 Tak bohužel se má obava vyplnila, jedno z mláďat již není. K mému údivu ale to největší z vrhu, krásná černá holčička, která již pěkně přibývala a mé dokrmování ani nepotřebovala. Ještě v noci byla zcela v pořádku, ráno již bez naděje na vzkříšení. Jediné vysvětlení je, že se udusila, že právě ji samice zalehla, že chvíli neměla dostatek vzduchu. Je to veliká škoda, byla krásná a zdála se ze všech nejvíce životaschopná. čekala jsem, že některé mládě z vrhu "ubyde", ale právě o ni jsem si starostí dělala nejméně....
30. 7. 2011 Dnešní noc nepřežilo další mládě, holčička černá s bílou. Sice nejmenší z vrhu, ale byla by se udržela. Ovšem pod plnou vahou své maminky neměla šanci. Zbylí tři kluci mají evidentně více síly se ubránit, či se dostat k cecíku. V ohrožení je černá tan holčička, nyní nejslabší..
2. 8. 2011 Olívia to vyřešila po svém. Dva cecíky - dvě mláďata. Je to škoda. Tak alespoň snad zbylí dva černí kluci mají šanci...

RAP, sameček, černý, foto 12. 10. 2011, váha 432 g