PRÁZDNINY 2012
Vše o tom, jak jsme se stěhovali, co jsme prožili, radosti a strasti, to teprve zpracujeme a o zážitky se s vámi později podělíme. Prozatím alespoň prázdninový pozdrav od našich morčátek.
Tak konečně je to zase tady!
Jasmín (vpravo) slaví 6. narozeniny! 10. 7. 2012
Staří i mladí - v pozadí Coffinka 20. 7. 2012
V košíku je naše nová posila v chovu - ITCHY VON DER KUSCHELWIESE, GRANDŠAMPION ČR - právě se vrací z pastvy, obklopen mladými samičkami, kterým se evidentně zalíbil na první pohled.
Foto 21. 8. 2012
ITCHY a tři mladé nevěsty, foto 21. 8. 2012 |
PRÁZDNINY 2011
Již se těšíme, až vás budeme informovat, shromažďujeme materiál :).
Byla s námi i morčátka z CHS Velvet
I mazlíci naší babičky...
A té trávy co spořádali!
Prostě prázdniny!
10. 9. 2011 Přestože ještě nejsme zcela zabydlení po prázdninovém pobytu (a bohužel máme i starost s mláďaty z letních vrhů, o čemž píši jinde), budu se snažit vám alespoň po chvílích přiblížit šťastné chvíle s našimi morčátky a vše ostatní, co tak složitým manévrům předcházelo.
Jelikož naše CHS není právě malá :), není jednoduché někam odjet. Prostě jsme si zvykli být našim morčátkům stále nablízku. Ne že by nemohla zůstat nějakou chvíli o samotě, ale vzhledem k tomu, že samičky se rozhodly rodit právě v letním období a ani jsme nechtěli riskovat přehřátí morčátek v zavřeném bytě, nemohli jsme se od nich prostě nikam vzdálit. A protože i nám již dlouho chyběl pobyt někde v přírodě, prostě dovolená, rozhodli jsme se celou situaci vyřešit stavbou zahradního domku na pozemku, kde máme chatu.
Ono již i v loňském roce jsme sem morčátka odvezli, tehdy jich ale ještě nebylo tolik a jedna uvolněná místnost v chatě to na nějakou dobu vyřešila, celkově to ale nebylo ideální. No a letos morčátek mělo odjet ještě víc - přidali se i chlupáči naší dcery, mazlíci naší babičky.. Prostě bylo potřeba buď vybudovat nějakou odpovídající "morčecí farmu", nebo zůstat sedět doma, asi již navždy :).
Vlastně již od loňska se řešilo, jak vše provést. Padaly různé návrhy, již jsme téměž koupili dřevěný zahradní domek, nakonec jsme se ale přiklonili ke stavbě domku zděného, pro náš účel vhodnějšího. Nebylo jednoduché vše zorganizovat, byla potřeba obejít sousedy, získat k tomu jejich souhlas, dále získat povolení stavět na úřadě atd.. Na místě stavby se musela zbořit původní kůlna, jednalo se o poměrně velkou akci.
Každá stavba se zřejmě protáhne déle, než člověk původně předpokládá. I ta naše se trochu posunula déle do léta, ale pro druhou polovinu prázdnin již bylo pro naše morčátka vše nachystáno.
Mám samozřejmě celou velkou fotodokumentaci této stavby, ale momentálně není zpracovaná, tak pro představu alespoň několik náhodně vzniklých fotografií.
časem dodám kvalitnější foto, tady se fotografovalo proti sluníčku.. Foto srpen 2011
Nahlížíme do domečku. Pro parné dny je připravena klimatizační jednotka, pro chladné noci olejový radiátor. Foto srpen 2011
Boxy se nakonec vešly všechny - od těch největších až po malé. Zpočátku byla v domku větší vlhkost vzduchu, než na jakou jsou zvykli doma v mnohem větším prostoru, vyřešil to ale dodatečně zavedený větrák i změna deštivého počasí v teplé letní.
Obávali jsme se změny vody z vodovodní na studniční, tady jsme ale naštěstí žádný problém nezaznamenali.
Osvědčily se nám regály z Ikea a středně velké boxy - Ferplast DUNA střední. S velkými se špatně manipulovalo, malé se musely prakticky nepřetržitě čistit. Při větším přísunu trávy a větší vlhkosti vzduchu měla pod sebou morčátka rychleji mokrou podestýlku. A také jsme nechtěli přilákat mouchy, kterých je na venkově přece jen více, a i když v okně byl rám se sítí proti hmyzu, dveře zabezpečené nebyly. nějaké průmyslově vyráběné odpuzovače hmyzu jsme se použít báli. Nemáme s nimi zkušenost - a na všech se píše, že se při jejich použití má zamezit přístupu k vodě, potravinám atd..
Stěhování morčátek mělo několik etap. Opět bylo horko, a tak jsme zvolili noční transport v odkrytých boxíkách. Nechtěli jsme riskovat, že se nám morčátka v uzavřených krabicích zapaří. samozřejmě se kvůli tomu jelo víckrát. žádné zvířátko neutrpělo jakoukoli újmu. Včichni se okamžitě zabydleli a konzumovali množství připravené trávy.
Noční stěhování morčátek do jejich nového domku. Tendenci vyskakovat z boxů neměl naštěstí nikdo, vše proběhlo v klidu a pohodě. Léto 2011
Naše stádečko ovšem nejelo na prázdniny obdivovat nový domeček, těšili se na úplně jiné věci. Chtěli si užívat venkovních výběhů. To ovšem bylo zpočátku ohroženo, léto bylo skutečně rozmarné.
Hlavně často pršelo či foukalo, a tak jsme již mysleli, že výběhy zůstanou prázdné. Nakonec jsme se my i morčátka přece jen dočkali, a tak si po skupinkách mohli užívat venkovních radovánek.
Mladé samičky, srpen 2011
"Strakáčci", srpen 2011
Vlevo holky, vpravo kluci, srpen 2011
Mladí kluci, srpen 2011
Trochu údiv :)
I staříci ožívají a "nasávají" přírodu...
...obzvlášť když je vedle nich výběh se samičkami. Jsou to většinou ale již naše skinny stařenky, mazlíci, hlídá je bílý neplodný genový Jasmín, jedno z našich nejstarších morčat.
Takto jsme vynášeli na pastvu naše skinny důchodkyně s jejich ochráncem, zlatou Zrzinku po císařském řezu a další samičku, která se zotavuje po porodu. Tato morčátka jsou v péči naší babičky, kde se jim dostává zvýšené péče.
A opět chlupáči...
Měli jsme i milou návštěvu z CHS Z Kouzelné pohádky - byli s námi na naší oblíbené louce. Trávy bylo letos všude dost.
Denní příděl - ještě vytřídit, aby se pro morčátka nepřipletla jedovatá bylinka..
Tak tohle zvířátko nám bohužel nepatří, jeho majitelka Z Kouzelné pohádky, která se věnuje králičímu hopu, ho přivezla s sebou na návštěvu. Je opravdu úžasný - a celý poměrně dlouhý "výlet" (mohli bychom líčit další a další historky :)) s námi radostně hopkal!
No prostě léto..
Prázdniny..
Pohoda..
Pro člověka celý rok zavřeného v pražském bytě jsou toto vše malé zázraky :).
No ale všechno jednou končí, a tak i letošní léto. Právě se nacházíme ve fázi zpátečního stěhování. Došlo i na méně oblíbené krabičky.
A i když jsou krabice poměrně vzdušné, některá morčátka dávají najevo nelibost tím, že se z nich prokousávají. K tomu se váže následující historka: Při naší druhé jízdě jsme před domem v Praze zjistili, že v jedné z těchto krabic je velká díra - a že je prázdná. krve by se ve mně nedořezal Bylo 1:30 hod. v noci, všude tma. Auto plné dalších krabic s morčaty. Co teď? Kufr byl otevřený, některé z krabic jsme již vynášeli, morče mohlo utéci kdoví kdy, kde a kam. Volali jsme babičce na chatu, která v noci potmě běhala i tam, ale pátrání nepřineslo žádný výsledek. Auto jsme vyprázdnili, celé prosvítili - morče nikde! Do půl čtvrté jsem s baterkou čelovkou "lezla" v ulici pod zaparkovaná auta a pátrala po našem ztraceném pasažérovi. Nejhorší bylo, že jsme nevěděli, které z morčátek se ztratilo. Bylo těžké to honem zjistit, část jich byla již doma, část v krabicích na chodbě, část ještě na chatě. Do půl čtvrté ráno jsem prozkoumávala okolí, manžel mezitím vynášel krabice a věci z auta. Nemohli jsme riskovat, že se mezitím prokouše některé z dalších morčátek, či že se do krabic podívá sousedovic obrovský kocour, který se plížil kolem.
Divím se, že na mě nikdo nepřišel či nezavolal policii. Obcházela jsem cizí auta a svítila pod ně. Moje činnost musela být pro nezasvěceného krajně podezřelá. Nakonec za mnou přišel manžel a ještě jednou jsme prosvítili auto. Nic. Babička volala z chaty, že nějaké zvíře je za domkem, zjistilo se ale, že je to ježek.
Smutně jsem se vrátila domů a začala jsem zjišťovat, které morčátko mi chybí. Kdo máte CHS a v ní svá oblíbená morčátka, asi chápete, jak mi bylo. Stále jsem doufala, že to nebude ten, nebo dokonce tenhle, líto by mi ale bylo každého. Už ten pocit, že někde sedí a bojí se... I v další krabici byla díra, tam ale poslušně seděla dvě morčátka. I všechny ostatní byly obsazené. Kdo mi tedy vlastně chybí? Nevezla jsem morčata jmenovitě, spíš po skupinkách, samozřejmě znám jejich celkový počet. Ještě v noci jsme je na dálku přepočítávali a porovnávali jejich počet doma a na chatě. Udělala jsem jejich jmenovitý seznam a kontrolovala každé zvlášť. K mému údivu se zdálo, že nikdo nechybí. Krabice ovšem zela prázdnotou. Počítala a kontrolovala jsem znovu a znovu.. Už bylo téměř ráno. Napadlo vás řešení? Mně to konečně došlo!!! Díra v další krabici přece - a v ní dvě morčátka! Je to neuvěřitelné, ale kluci, Pedro a Silvar, kteří spolu normálně bydlí, nesnesli odloučení a v průběhu cesty se k sobě prokousali! byla to obrovská náhoda, že jejich krabičky stály v autě vedle sebe! No a to, že jsou v krabici dva kluci z jednoho boxu nám nic nenaznačovalo, protože některá morčátka jsme po dvou vezli, jiná jsme oddělili. Takto velká souhra náhod nás ovšem nenapadla ani ve snu. Stále jsem tomu nemohla uvěřit a morčátka nadále přepočítávala, vypouštěla do boxů, kontrolovala. Nyní již mohu opravdu konstatovat, že domů dojeli v pořádku všichni, nikdo se nám cestou naštěstí neztratil.
No a o mém nočním podezřelém počínání se nikdo ze sousedů prozatím nezmínil. Ono ale možná stejně podivně muselo působit, že jsme v noci velice rychle vynášeli tolik krabic a auto jezdilo na otočku tam a zpět s dalším nákladem.
No prostě tohle asi pochopí pouze zanícený chovatel - ale každý máme něco, ne? :)
Naši cestovatelé, návrat 2011 |
|
VELKÉ PRÁZDNINOVÉ STĚHOVÁNÍ 2010
Asi každý chovatel či majitel většího počtu zvířat to zná. A obzvlášť ti, kteří bydlí ve městě, najednou stojí před problémem: Co se svými mazlíčky v období dovolených? O jednoho či dva mazlíky se vám zcela jistě někdo spolehlivý postará, ale svěřit někomu celou chovatelskou stanici, kde jsou třeba i březí samičky, či zvířátka, která vyžadují individuální péči či léčbu, to prostě nejde, nebo jen velice krátkodobě. A to i přesto, že se najdou i velice obětaví lidé, kteří jsou schopní zcela nezištně pomoci!
U nás to bylo prakticky tak, že jsme již pátým rokem neměli vůbec žádnou dovolenou - nejenom kvůli morčátkům, prvotním problémem byly i osobní důvody zdravotní. Postupně ale byla hlavním problémem obava z toho, že by se morčátka mohla v uzavřeném prostoru v bytě přehřát.
Jelikož bydlíme v Praze v půdní vestavbě, je toto téma v horkých letních dnech u nás velice aktuální. A toto léto, zvláště v červenci, bylo opravdu velice zátěžovým obdobím pro všechny. A stalo se to, čeho jsem se vždycky obávala - několik úhynů způsobilo zřejmě opravdu vedro, či spíše parno, dusno.. A to i přes veškerou snahu co nejvíce větrat či prostory chladit klimatizací - ani jedno totiž nesvědčilo ani morčátkům, ani nám lidem. Ve vzduchu byla i dost velká vlhkost, jsem přesvědčená, že několik morčátek tuto zátěž nezvládlo. Byla jsem z toho opravdu nešťastná, i když vím, že v jiných chovech to nebylo o mnoho lepší, i veterinář mě říkal, že všechna zvířata jsou tím stresovaná, že nejenom já se tím trápím.
Myslím ale, že každý dobrý chovatel za svá zvířata nese odpovědnost a trápí ho, že se jim nedaří. Snažili jsme se tedy předejít dalším zbytečným ztrátám a najít řešení. To bylo jediné. ODVÉZT MORČÁTKA Z ROZPÁLENÉHO PRAŽSKÉHO BYTU někam, kde by se nám všem dobře dýchalo. Takovým řešením byla chata cca 50 km od Prahy, kde se ovšem muselo zařídit vše potřebné.
Kdo někdy stěhoval poměrně velkou CHS, ví, o čem teď píšu. A to pomíjím veškerou práci s přípravami a nemalou finanční částku, nutnou k vybavení "morčecího hotelu". Manžel jen poznamenal:" Za to jsme mohli letět do Egypta!" Ujišťuji vás, že toto bylo mnohem dobrodružnější!
Již noční přesun z Prahy na chatu stál za to! Ale bylo to nutné - a hlavně rychlé. Vedro bylo snesitelné, na silnici jsme skutečně nepotkali ani auto. Všechny okolní vesnice tonuly v tmách, ani pes neštěkl. Když jsme kolem páté hodiny ranní vypouštěli do nového "hotelového" pokoje poslední morčátko, byl to neuvěřitelný pocit. Kam se na takovýto charter hrabe nějaký let do Egypta!
Přípravy byly náročné, ale vše se zvládlo a všechna naše morčátka se celý srpen rekreovala. A kdyby chladné a deštivé počasí předčasně neukončilo náš pobyt, mohla ta zábava pokračovat ještě v září.
Každopádně se sluší poděkovat paní Ivě Šmrhové (www.1teddy.cz) za vstřícné jednání, pochopení situace a urychlené vyřízení všech objednávek.
A dále paní Evě Bukričové (CHS Z KOUZELnÉ POHÁDKY) za zapůjčení úžasného venkovního výběhu.
A nyní již několik fotografií, které mluví za vše!
Zde i naše stařičké důchodkyně úplně ožily, dále je zde i samička Quilla po nezdařeném porodu, či Zrzinka po císařském řezu! A jak se jim na světě líbí!
I nám se líbilo. Opravdu rostly!
Byla to krása se na ně dívat!
Teď pro změnu kluci...
Ti se ani neměli tendenci prát, jen se svorně schovávali před želvou. To holky byly odvážnější!
Pohled snad lepší než egyptské pyramidy!
Další skupinka prozkoumává terén.
A my též..
Zrzinka (po císařském řezu) je odvážná.
Chlupáčci jsou trochu bojácnější.
Ale všem se to moc líbí..
Nám také..
Tak ještě jednou - a zas možná příště! |
|
|
|
Morčecí prázdniny